8.10.-13.10. 2001

ARCHIV

Lidumilná Čtyřkoalice

Ve čtvrtek 11. října se na půdě Poslanecké sněmovny konal seminář nazvaný "Čtyřkoalice pro účast občanů". Podle slov iniciátorů se jednalo o první prezentaci hlavních bodů programu, se kterým se toto uskupení bude v příštích volbách snažit zaujmout apatického českého voliče.

Z úst čtyřkoaličních špiček (Marvanové, Svobody, Kühnla, Pitharta, Majzlíka a dalších pod vedením senátorky Roithové), si zájemci mohli vyslechnout řadu slibů ve stylu "co by bylo, kdybychom mohli, ale když my nemůžeme" a "co bude, až budeme moci". Přítomní zástupci občanské společnosti (Patočka, Beránek a další) poreferovali o problémech, kterou představuje snaha ODS omezit účast veřejnosti na rozhodování ve věcech veřejných, především pokud jde o připravovaný nový správní řád. Prezentována byla také tzv. Brandýská deklarace, kterou podepsali některé nevládní organizace se zástupci 4K. Dokument by měl poskytnout těmto organizacím záruky, že sliby se nepromění v chyby hned poté, co vláda Čtyřkoalice vystoupí ze stínu a s plnou parádou napochoduje hlavním vchodem do Strakovy akademie.

Podle Pitharta hlavními tématy, kterých se strany Čtyřky zmocní v předvolební kampani, jsou: občanská společnost, přímá demokracie a Evropská unie. Jde tedy vesměs o témata neekonomická. Vyvstává ale otázka, bude-li tato vějička pro voliče dosti lákavá. Nemalé procento obyvatelstva zajisté jímá hrůza při pomyšlení, že je od nich očekávána nějaká účast na správě věcí veřejných, nejde-li zrovna o pomoc při narážení sudu v místním hostinci.

Můžeme také spekulovat, nakolik je možné spatřovat v těchto tématech pravou tvář Čtyřkoalice a nakolik jde pouze o "z nouze ctnost". Je pravda, že zejména Unie svobody si hraje na stranu čistého stylu, který ji má odlišit od prašivých Klausovců (viz heslo minulé kampaně "normální je nelhat"). Avšak každá serioznější strana by měla do voleb vstupovat s takovým programem, který jasně odráží její místo v pravolevém spektru. Toho však Čtyřkoalice zjevně není schopna docílit. Neshodne se ani na daňové reformě (ODS) ani na sociální politice (ČSSD). Nezbývá jí tedy nic jiného, než těžit, kde se jen dá. Až volby vyjeví, je-li tato žíla dostatečně silná, aby se z ní dalo ukout vládní žezlo.

Jiří Kmec
kmec@email.cz