3.9.-12.9. 2001

ARCHIV

Selhání demokracie?

V souvislosti s obrovským rozsahem škod a ztrát na životech, způsobených teroristickými atentáty v USA, se hodně hovoří o úplném selhání obranných struktur země a jejích zpravodajských služeb. Opět, jako v případě japonského útoku na Pearl Harbour, tvrdí generálové po bitvě, se podařilo Američany zaskočit.

Nechci zamlouvat chyby, které se jistě staly. Demokracie má chyby. V bolševickém Rusku, za Brežněva a spol. by se něco podobného asi stát nemohlo. Vehementní, křečovitý a bezohledný způsob obrany (viz známé sestřelení korejského letadla, ale i dráty a kulometné věže na hranicích) znamenal zároveň, že to, co se takto hájí, už z logiky věci za nic nestojí. A selhání tohoto způsobu obrany je spíše úlevné: Mathias Rust, který se svou Cesnou v rozpuku Perestrojky přistál na Rudém náměstí, byl i pro Rusko první vlašťovkou svobody.

V tuto chvíli by neměl být čas na hysterii. Jde o selhání demokracie tváří v tvář ukrutnému, bezohlednému a cílevědomému nepříteli? Otázka je sugestivní a zavádějící: první odpověď, která se jakoby sama vnucuje, je banální a laciná.

Demokratické státy jsou ze své podstaty zranitelné. Staví na korektnosti a otevřenosti, a předpokládají ji u druhých. Na rozdíl od těch, jejichž kroky jsou vedeny paranoidní podezřívavostí k okolí, dělají chyby a tvrdě za ně platí. Zničit víru v korektnost a otevřenost však znamená zničit demokracii.

To, co se stalo, je strašná tragédie: nepochybuji však, že první demokratickou velmoc světa tři zničené mrakodrapy, pobořený Pentagon a zjevně přinejmenším tisíce mrtvých nesrazí na kolena. Demokracie je snad důvěřivá, ale taky houževnatá a cílevědomá. K čemu bylo Japoncům, že se jim v prosinci 1941 podařilo Američany zaskočit? Nakonec utrpěli drtivou a potupnou porážku - a kupodivu se z ní poučili. I Němci se ze své porážky poučili. Umět se poučit z utrpěných porážek je důležitější než umět vyhrávat. Spojené státy se z této dílčí porážky nepochybně poučí.

12.září 2001