18.6.-25.6. 2001

ARCHIV

Balkánská hra na policajty

Balkánská krize zasáhla plnou silou poslední zemi, která dosud stála stranou. Bylo však jen otázkou času, kdy se napětí mezi slovanským a albánským obyvatelstvem Makedonie změní v otevřený konflikt.

Balkánská řešení jsou spíš hrou na řešení. V Bosně zavládl vratký mír na bodácích SFOR. Tři politické celky, které nejsou schopny skutečného soužití, předstírají pod mezinárodním tlakem, že tvoří dohromady jeden stát. V Kosovu se hraje pokrytecká hra na to, že je a bude součástí Srbska. Přitom všichni vědí, že je to možné jen za cenu dalšího krvavého konfliktu. A Makedonie má teď šanci, že se stane druhou Bosnou. Vedení země se brání federalizaci v obavě, že by byla jen předehrou k rozdělení. Je ovšem otázka, zda toto nebezpečí není přece jen menší než nebezpečí zničující občanské války, která se pomalu rozhořívá.

V této situaci dospělo vedení NATO k šalamounskému rozhodnutí: vojensky zasáhne, když se napřed sporné strany dohodnou. Albánské povstalce odzbrojí, až s tím budou souhlasit.

Je otázka, zda angažmá v roli mezinárodního policajta, k tomu dosti málo energického, Alianci spíše morálně nerozkládá. Nejde přitom o potřebu řinčet zbraněmi, jen o obavu, aby při takovémhle fungování náhodou neztratila i schopnost plnit své základní poslání, jímž je obrana zemí, které sdružuje.

18. června 2001