indexok_r2_c02.gif(2 kb)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

18.6.-23.6. 2001

 

ARCHIV

Jak jenom dostat ty kamióny do Berlína…

Pondělní dokončení středočeského úseku dálnice D8 mezi Prahou a Lovosicemi zase o něco přiblížilo okamžik, kdy se bagry zakousnou také do Českého středohoří. Ekologičtí aktivisté s tím velmi halasně nesouhlasí, bohužel přehlížejí jednu naprosto zásadní skutečnost - tytéž tisíce kamiónů a desetisíce osobních aut denně se už chráněnou krajinnou oblastí valí po trase terénně náročnější, která vede dokonce přímo pod Milešovkou. (Je prokázáno, že zprůměrované emise motorových vozidel jsou vyšší na běžných silnicích než na dálnicích.)

Druhou věcí je nešťastný způsob, jakým se stát ke stavbě dálnice postavil. Ačkoliv na to nepotřeboval přímo zvláštní zákon jako v Plzni, musel vydat výjimku ze zákona o ochraně přírody, čímž de facto současně se schválením prohlásil stavbu za ekologicky škodlivou. Přitom není známo, že by úředníci ministerstva dopravy či životního prostředí usilovali o nalezení takového řešení, které by omezovalo ekologické dopady silniční dopravy (nikoli provozu dálnice!) přes České středohoří a České Švýcarsko a které by kompenzovalo její externality.

Přitom se nabízí jedna možnost, ve světě nikoli neobvyklá a dostatečně efektivní. Tou je zavedení mýtného (vlastně jakési nepřímé ekologické daně) na tomto exponovaném úseku, tj. z Lovosic na státní hranici (celkem asi 50 km). Pro osobní auta by se mohlo jednat o poplatek relativně nízký, řekněme do 1 koruny na kilometr, u kamiónů pak o takovou částku, která by mírně přesahovala cenu za přepravu po železnici - každý dopravce by si pak mohl vybrat, zda zaplatí raději více za rychlost, nebo méně za komplikovanější přesun po kolejích.

Toto opatření by samozřejmě bylo provázeno zákazem vjezdu pro nákladní vozy na všechny paralelní silniční tahy. Osobní auta jedoucí mezi Prahou a Ústím nad Labem by mohla bez obtíží využít dosavadní silnici z Lovosic, která oproti dálnici představuje zdržení sotva o deset minut.

Zkušenosti ze zahraničí, například Francie a Itálie, ukazují, že i při nesrovnatelně vyšším přímém mýtném naprostá většina řidičů ráda zaplatí "daň z rychlosti". Proto by bylo možné očekávat poměrně vysoké příjmy, které by ani nemusely plynout do bezedného chřtánu správy silnic, ale třeba do ekologického fondu zřízeného Ústeckým krajem. Tento fond by částečně dotoval železniční přepravu kamiónů, částečně přispíval do rozpočtu chráněných krajinných oblastí a národního parku na svém území, případně financoval další krajinářské a přírodovědné aktivity.

Možná tohle je jeden ze způsobů, jak stavbu dálnice učinit alespoň trochu košer - když už miliardy vybrané státem na spotřební dani z nafty a benzínu slouží k záplatování všeho jiného než ekologických škod, které způsobuje automobilová doprava.

Jakub Kodym
kodym@pendulus.cz