28.5.-2.6. 2001

ARCHIV

Česká republika hrdě vzdoruje Bruselu!

Ústy náměstka Teličky odmítla Česká republika v Bruselu požadavky EU na dočasné omezení volného pohybu pracovních sil pro občany ČR. Zablokovala tak uzavření kapitoly "Volný pohyb osob". Zdůvodňuje to mj. tím, že projekt neplnohodnotného členství podrývá důvěru české veřejnosti v smysluplnost vstupu do EU a předem ohrožuje výsledek budoucího závazného referenda v ČR. Důvěru veřejnosti ovšem podrývá především způsob, jak ke členství v EU a k potížím, které při jednání o členství vznikají, přistupují relevantní české politické strany, které se hrdě zdobí přívlastkem "demokratické".

Sociálně demokratická vláda je ve složité situaci: je ze strany ODS vystavena stejně hnusnému populistickému nátlaku, který kdysi sama prováděla na Klausovu vládu při schvalování česko-německé deklarace: v obou případech opozice usilovala nahrabat si co nejvíc podpory tím, že bude apelovat na nejnižší pudy české veřejnosti, bez ohledu na to, že v této honbě za podporou vezme za své dobrá věc. Česko-německou deklaraci se tak podařilo v průběhu "schvalování" v českém parlamentu zničit: stane se tak nyní i s naším členstvím v EU? V té souvislosti je příznačné, že čtyřkoaliční hvězdy (Marvanová, Kühnl) zaujímají v podstatě podobně populistické stanovisko jako ODS.

Vláda i opozice cení své šance hodně vysoko. Podporu spolukandidátů se jim během setkání v Krakově zajistit nepodařilo: v komuniké není o problému ani zmínka a Maďaři se už dali slyšet, že se s omezením smíří v případě, když ho budou moci vůči jiným uplatňovat i oni. Dá se tedy odhadnout, že česká vláda buď nakonec pod tlakem z EU couvne a ztratí věrohodnost před občany, kteří pak v referendu řeknou Unii ne; nebo ve svém odporu vytrvá a referendum bude zbytečné, protože se do EU nedostaneme z vlastního rozhodnutí.

Česká vláda tedy riskuje: to samo o sobě jí nelze vyčítat, ve spravedlivé věci je třeba riskovat: ale je tohle spravedlivá věc?

EU již prokázala jakousi vůli ke kompromisu. Sedmiletá lhůta pro omezení volného pohybu pracovních sil není závazná pro všechny země Unie; po dvou letech má být podrobena revizi, pak po třech letech další. Navíc EU souhlasí s tím, aby po určitou dobu platil pro občany zemí EU zákaz nakupovat v Česku zemědělskou půdu a tzv. druhotné nemovitosti (tj. rekreační objekty). Česká strana si, jak je u nás zvykem, vyložila ochotu ke kompromisu jako projev slabosti a chce zjevně vůči EU provádět podobnou vyděračskou taktiku, jaká se jí zatím osvědčila vůči Německu.

U požadavku na zákaz nákupu půdy a nemovitostí je ovšem třeba se zastavit. Německo a Rakousko se brání volnému pohybu pracovních sil a služeb proto, že nízké ceny pracovních sil v Česku činí německé a rakouské uchazeče o prácí a ty, co nabízejí služby, nekonkurenceschopnými. Vznikl by tak tunel, jímž by se plody dlouholeté práce Němců a Rakušanů přelévaly do Česka, těžícího ze své ne zcela nezasloužené bídy. Ceny půdy a nemovitostí jsou u nás mnohonásobně nižší než v zemích EU: zájemci ze Západu by byli mnohonásobně zvýhodněni proti našim lidem a vznikl by podobný tunel, jenže opačným směrem. České stanovisko je jednoznačné: tunel k nám nechť zůstane, tunel od nás je třeba zazdít. Připomíná to výrok jakéhosi českého bolševického výtečníka, který cituje Peroutka ve své knížce o budování ČSR: Žádáme na vás svobodu podle zásad vašich a odpíráme vám ji podle zásad našich. Předpokládá se beze všeho, že bohatší země EU, zejména Německo a Rakousko, mají jednoznačnou povinnost podělit se o plody své práce s námi chudými. Je nadějné, že tuto socialistickou ideu sdílejí nadšeně i "pravicové" české strany.

Věcně vzato znamená rozšíření EU pro dosavadní západní společenství především investici do nových zemí: ta je, jak to v případě investic bývá, spojena s rizikem. Pokud se ČR dokáže integrovat, bude z toho mít nakonec prospěch i EU. Ale nemusí to tak dopadnout.

Pro ČR znamená přijetí do EU naopak šanci: dostane se nám podpory, jež nám umožní dosáhnout úrovně západoevropských zemí. Možná. Když se o to dostatečně přičiníme.

Z toho je zjevné, jaká je naše pozice vzhledem k EU. Pokud si česká politika namlouvá něco jiného, klame svět i své vlastní lidi.

3. června 2001