30.4.-7.5. 2001

ARCHIV

Daň za demokracii

Paní Regecová z Hranic na Moravě blokuje za vydatné podpory české pravice stavbu závodu, který přinese obci a jejím obyvatelům užitek a pracovní místa. Její motivy jsou nepochybně počestné a její chování zcela v duchu tržních vztahů. Nakonec se jí podařilo přimět poslance ČSSD, aby vypracovali návrh zákona, který by v případě průmyslových zón umožnil nucený výkup pozemků. Zákon u opozice narazil a zjevně neprojde.

Ekologičtí aktivisté blokují už řadu let stavbu dálničního obchvatu Plzně. I jejich motivy jsou počestné. Zatím ovzduší v Plzni otravují tisíce kamionů, cestujících do Německa a z Německa. Zákon o obchvatu, který parlament už schválil, vrátil prezident k novému projednání.

Před pár lety proběhly u nás stávky lékařů a železničářů. I oni měli legitimní důvody k nespokojenosti. Při stávkách fungovali cestující a pacienti jako živé štíty a jeden lékařský odborový činitel, který od té doby dělá úspěšně kariéru, měl drzost veřejně prohlásit, že stávka musí pacienta bolet. Pak to trapně zakecával.

Proč nejsou paní Regecová a město Hranice, ekologičtí aktivisté, vláda a město Plzeň schopni rozumné domluvy a kompromisu? Proč železničáři a lékaři neprosazovali své jistě v mnohém oprávněné požadavky kulturnějším způsobem? Proč vláda nebyla schopna se s nimi ještě před stávkou rozumně domluvit a pak jí nezbylo než kapitulovat? Mluvívá se o tom, že problémy tohoto druhu jsou daní, kterou společnost platí za demokracii. To není přesné. Tuto daň musí za demokracii platit společnost devastovaná, zludračilá, neschopná nazřít své slabiny a pracovat na jejich nápravě. Společnost, která si demokracii zatím příliš nezaslouží.