Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

23.4.-30.4. 2001

 

ARCHIV

Euroskepticismus a ODS

Na nedávné ideové konferenci ODS představil stínový ministr zahraničí Jan Zahradil Manifest českého eurorealismu (Mče). Dokument obsahuje námitky proti současné podobě Evropské unie, a dokonce předkládá i možné alternativy v případě nevstoupení.

Většinou českých medií a představiteli ostatních politických stran je eurorealistický (nebo euroskeptický) postoj odmítán jako populistický a nacionalistický. Bohužel je tento odpor k euroskeptismu do velké míry dán odporem k samotné ODS a k jejím předním představitelům. Je pravda, že v Mče se nacionalismus a populismus do jisté míry objevuje, ovšem nevychází přímo z obsahu jako spíše z formy, kterou je tento obsah podáván. Očistíme-li dokument od nánosů ublíženeckého nacionalismu, získáme důležité argumenty, které by rozhodně neměly být přehlíženy.

Konzervativně-liberální námitky proti obrovskému přerozdělování, regulaci a byrokratizaci v EU jsou o to závažnější, že lze jen těžko popřít, že EU na těchto třech socialistických pilířích skutečně stojí. Navíc je také pravda, že stále větší politická moc v rukou orgánů EU není občany členských států vnímána jako legitimní.

Zajímavý je závěr Mče v němž se ODS snaží nalézt alternativy k EU, které by těžily z výhod volného trhu a pohybu osob, ale zároveň by se vyhnuly pro ODS nepříjemné politické integraci. Předložené varianty (EFTA, NAFTA, nebo bilaterální smlouvy) sice nejsou příliš realistické (zejména kvůli malému ekonomickému potenciálu ČR), ale v zásadě lze úsilí o hledání alternativ hodnotit pozitivně. Přinejmenším by mohlo tvořit zdravou protiváhu nekritickým eurooptimistům, kteří vnímají vstup do EU jako historickou nutnost.

Je velká škoda, že ODS je jediná strana, která se relevantními námitkami proti současné podobě evropské integrace zabývá. Ještě větší škoda je, že euroskeptismus bude pravděpodobně v nadcházející předvolební kampani prezentován v odpudivé populisticko-nacionalistické formě, kterou si nezaslouží, a která ho patrně definitivně pohřbí.

S blížícím se vstupem ČR do EU se stále naléhavěji objevuje potřeba veřejné diskuse na toto téma. Problém je, že k jakékoliv diskusi jsou potřeba přinejmenším dva odlišné názory. Budeme-li euroskeptismus jednoduše zavrhovat aniž bychom se jím blíž zabývali, reálně hrozí, že se ona diskuse zvrhne v pouhý monolog. Měli bychom se rozhodnout, zda se opravdu chceme bavit o výhodách a nevýhodách EU, nebo nám postačí pouhá přesvědčovací kampaň jejíž jediným cílem bude nadpoloviční "ano" v budoucím referendu o přistoupení.

ODS má na současnou EU legitimní názor, který lze podložit silnými argumenty. Nešťastná forma jeho prezentace nebo antipatie k současným špičkám ODS by nám neměly bránit v objektivním posouzení euroskeptických námitek a v případné racionální polemice. Současný stav, kdy je i sebemenší kritika Evropské unie odbývána nálepkou "populismus" nebo frází "kritizovat můžeme až po vstupu", rozhodně nemůže vést k smysluplné veřejné diskusi. Je třeba si uvědomit, že vstupem do EU se zřekneme důležitých pravomocí ve prospěch institucí, které budeme moci jen velmi obtížně ovlivňovat. Opatrnost a realistický pohled je tedy rozhodně na místě.

Ondřej Pokorný, student FSV UK