9.4.-14.4. 2001

ARCHIV

Velikonoční fejeton

V těchto dnech slavíme náš největší svátek. Svátek Kristova utrpení, smrti a zmrtvýchvstání. Slavíme ho uprostřed společnosti zahlcené skepsí, zklamáním, které vzešlo z toho, že se nenaplnily její nenáležité naděje. Uprostřed společnosti, kde politici a intelektuálové jsou často ochotni křesťanství pouze tolerovat jako podivínskou pověrčivost, která shodou okolností čas od času pobízí ty, kteří jí propadli, k společensky produktivnímu jednání. Snad proto je často v tom, jak veřejnost oslovují představitelé křesťanských církví, něco křečovitého: mluvčí Biskupské konference Daniel Herman napsal například v sobotu do Lidových novin: "Ráno třetího dne po jeho (Ježíšově) smrti se světem rozletěla fantastická zpráva, že hrob je prázdný, že on vstal z mrtvých."

Představa, že tím, když převezmeme dikci politického zpravodajství, přiblížíme Ježíše, evangelia a víru těm, kteří o nich slyšet nechtějí nebo nedovedou, je stejně mylná jako přesvědčení, že kdákání při kytaře, napodobující "světskou" populární hudbu, dokáže oslovit zejména mládež víc než tradiční náboženské písně. Šíření Kristova poselství není v prvním plánu věc komunikačních prostředků, ale věc příkladu a oběti.

A nedělejme si iluze: třetího dne se žádným světem neroznesla žádná fantastická zpráva. Kdyby někdo v roce 33 našeho letopočtu dělal seznam "duchovních vůdců" římského světa, Ježíšovo jméno by v něm nefigurovalo ani náhodou. Skoro nikdo ho neznal. Fantastické je pouze to, že "kámen, který stavitelé zavrhli, se stal kamenem úhelným". Kristovo zmrtvýchvstání, v něž věříme a jež dnes oslavujeme, bylo a je neseno miliony těch, co ho následovali v utrpení a oběti. A miliony těch, kteří k němu přispívali a přispívají každodenní usilovnou a vytrvalou prací. Z těch obětí, z toho utrpení, z té práce žijeme i dnes my. Ve jménu naděje, která není z tohoto světa, ale řídí v tomto světě naše kroky.

Pokud se snad někomu zdá, že tyto řádky nepatří do politického zápisníku, je mi líto, ale musím poslouchat. Příkaz zní: "Co vám říkám ve tmě, povězte na světle; a co slyšíte v soukromí, hlásejte ze střech."

Velikonoční neděle, 15. dubna