19.2.-24.2. 2001

ARCHIV

Vítězství statistiků nad vědou

Kolem sčítání lidu se rozpoutala zbytečná hysterie

Oblíbencem tisku se v poslední době stalo sčítání lidu, takový nápor liberální rétoriky jsme nezažili ani během krize (v) ČT. Původní názory, sčitatelné na prstech jedné ruky, se dočkaly tolika variací, že by se dala sestavit nudná brožurka o zcizitelnosti nezcizitelných osobních údajů. Všimněme si, jak bezelstně a vděčně mnozí z našich spoluobčanů přijali zákon o ochraně osobních údajů, nejnovější zaklínadlo každého pravověrného demokrata. Zatímco v každé normální zemi by stačilo jediné ustanovení občanského zákoníku ("Je zakázáno zdarma i za úplatu poskytovat osobní údaje třetím osobám. Žádné zvýhodnění v obchodním styku nesmí být podmíněno poskytnutím osobních údajů."), u nás potřebujeme složitý právní konstrukt, který ovšem každá marketingová firma bez problémů obejde: slouží k tomu geniální vynález, zvaný poznámka pod čarou vytištěná petitem. Ostatně - každý skutek by měl být měřen podle svého účinku; pokud je mi známo, trojím výsledkem zákona o ochraně osobních údajů je dosud státní vyhrožování Petru Cibulkovi za zveřejňování estébáků na internetu, dále krádeže v nejrůznějších institucích v důsledku zrušení knih návštěv a vznik nového požírače veřejných financí jménem ÚOOÚ.

Nechejme proto stranou zbytečnou hysterii okolo rodných čísel a zabývejme se tím, kdo tak trochu zůstal v křížové palbě etatistů a svobodomyslníků - samotným institutem sčítání lidu. Neměl by mít až takový význam pro státní mašinérii, zato by měl sloužit jako efektivní nástroj pro sociální vědy: představuje neocenitelnou příležitost, jak sebrat objektivně platná data (zejména socioekonomického záběru) pro společenskovědní výzkum. Nesmíme zapomenout, že na rozdíl od dílčích průzkumů má sčítání lidu maximální vypovídací hodnotu a poskytuje soubor proměnných umožňující nacházet komplexní vztahy mezi různými společenskými jevy. Zejména v románských oblastech přispěla sčítání lidu k mnoha důležitým závěrům politické a ekonomické sociologie.

Jsem z toho důvodu přesvědčen, že hlavním a jediným platným výstupem celé monstrakce měl být CD-ROM s anonymními řadami dat, posléze uvedený do volného prodeje - takovéto informace by byly využitelné a nezneužitelné. K čemu potom slouží organizace jménem Český statistický úřad, když sociologickou práci lépe zastanou nezávislé univerzity a vědecké ústavy? Podle toho, co jsme dosud měli možnost vidět, je to jakýsi spolek zoufalců, kteří nestačí ani na zpracování dotazníků (prý nemají odpovídající počítačovou síť) a, zalezlí v provizorní socrealistické kafkárně na pražské Invalidovně, ve dne v noci třídí nejrůznější formuláře a hlášení. Nejenže ČSÚ za sebe nechává pracovat soukromou firmu, ale vyhazuje peníze daňových poplatníků na drahou televizní kampaň, která je prvoplánově hloupá (a jak správně poznamenal jeden kritik, také skrytě xenofobní), přičemž její hlavní slogan "Je dobré vědět kolik nás je" (sic) obsahuje interpunkční chybu jak vrata, již zřejmě všichni státní schvalovatelé přehlédli.

Proč poslanci nezvolili jediný správný, protože levný a užitečný model: totiž sčítání lidu v maximálním rozsahu, provedené soukromou firmou s prověřením NKÚ na zakázku ministerstva vnitra (na polokomerční bázi, kdy by se úplné anonymní údaje poskytly každému zájemci, především vzdělávacím a vědeckým institucím)? Na to už asi nikdo neodpoví, stejně jako na otázku, proč náboženské vyznání a (pociťovaná) národnost jsou nepovinným údajem - po mém soudu totiž, podobně jako politická orientace, mají mnohem větší vypovídací hodnotu než počet mobilních telefonů. Stát by se měl chytit za nos, protože nevědomky prokázal svou neschopnost a ekonomistické pokrytectví.

Ještě ke kauze Železný

V souvislosti s výrokem smírčího soudu ve věci CME versus Železný se mnozí analytikové pozastavili nad tím, jak Velký Voloďa vychytrale převedl veškerá svá soukromá aktiva na tetičky, bratrance, nadace a další spřízněné fyzické i právnické osoby. Nikdo si bohužel nepovšiml, že miliardový dlužník pouze následoval příkladu hlavy státu - nepletu-li se, ta s podobnou fintou přišla těsně předtím, než jí soud doručil rozhodnutí o dispozičním právu s Barrandovskými terasami. Nekamenujte ředitele - takovýto precedens, stojí-li za ním Mravní Autorita a vyvolávač ducha zákonů, přeci musí být 100% košer…

Jakub Kodym, student FSV UK
kodym@pendulus.cz