12.2.-17.2. 2001

ARCHIV

Pouze každý druhý...

Ve čtvrtek přinesla ČTK povzbuzující zprávu: pouze každý druhý občan Ruska ví o existenci České republiky! Podle průzkumu, který v městech Jekatěrinburg, Omsk, Irkutsk a Čeljabinsk nechal uspořádat týdeník Russkaja Čechija, 56% dotázaných dosud nevzalo na vědomí rozpad Československa. Šest procent nikdy neslyšelo ani o České, ani o Slovenské republice. Jen 23% nás situuje do Evropy, šest procent naopak s jistotou do Asie. Nějaká paní z Irkutska, která nám zjevně přeje, nás umístila "mezi Itálii a Portugalsko".

Část odpovědí byla sice mylných, ale pravdě dosti podobných. Osm procent dotázaných se domnívalo, že jsme kdysi byli součástí SSSR. Jeden Čeljabinec už asi něco slyšel o naší politické kultuře, takže by nás na mapě hledal "někde vedle Nikaragui".

Geopolitická vzdálenost mezi Českou republikou a Ruskem se v posledních letech velmi zvětšila. To je dobře, umožňuje to korektní vzájemné vztahy. Malá země, která se s Ruskem chce kamarádit zblízka, obyčejně nedopadne dobře.

Tempora mutantur! Už ani dost dobře nevědí, kde jsme. Kdyby nám po starém zvyku chtěli poskytnout bratrskou pomoc, část by odcestovala do latinské Ameriky, část do Asie. Nehrozí tedy, že by se poměrně nízké procento těch Rusů z průzkumu, kteří naši zemi někdy navštívili (0.8%) dramaticky zvedlo touto nežádoucí cestou.

Podle odhadu zmíněného listu by český venkovan měl podobné potíže, kdyby na něm chtěli ukázat na mapě milionový Čeljabinsk. Nejspíš by prý zabloudil prstem někam mezi Mongolsko a Čínu... Tohle podezření se mne trochu dotklo: vida naduté ruské imperialisty! V tu chvíli jsem si ale s hrůzou uvědomil, že ač obyvatel české metropole a něco jako intelektuál, nejenže vůbec nevím, kde je Čeljabinsk, ale kdybych musel hádat, umístil bych ho někam do rozsáhlé oblasti mezi Novosibirsk a Vladivostok, to jest skoro přesně tak, jak to předpověděla Russkaja Čechija.

A to prosím není pravda. Čeljabinsk leží na Urale.

16. února 2001