5.2.-10.2. 2001

ARCHIV

Running man

Volba Jiřího Balvína za prozatímního ředitele ČT znamená opět vítězství smluvní opozice. Byla zjevně dohodnuta předem, a to na základě celkem rozumné zásady, že novým ředitelem nemá být nikdo, kdo se v televizní válce angažoval ne té či oné straně barikády. Tuto podmínku Jiří Balvín splňuje, na druhé straně je to člověk, který má dlouholeté zkušenosti z provozu České (dříve Československé) televize, což by mělo zase vyhovovat stávkujícím. Zdálo by se tedy, že vyhověl nárokům, které známe z pohádky Boženy Němcové: nepřišel ani nepřijel, ani oblečený, ani nahý.

Toto vítězství smluvní opozice (už druhé, prvním bylo prosazení nového televizního zákona) je ovšem vítězstvím Pyrrhovým a vlastně vůbec nic neznamená. Poslanecká sněmovna si z pravomocí rady ČT přivlastnila jen právo volit a odvolat ředitele. Poslanci tedy mohou s tichou hrůzou nebo se zlomyslným pobavením, vždy podle své stranické příslušnosti, sledovat, jak se v tom pan Balvín koupe, a v okamžiku zjevného neúspěchu ho odvolat.

Jiří Balvín byl předhozen hladovým lvům: vzbouřeným redaktorům, kteří si znárodnili zpravodajství, bavičské lobby, která chce zjevně propojit spravedlivé s výnosným, a zaměstnancům, které obě skupiny získaly na svou stranu. To, co ho čeká, je vyčerpávající tanec mezi vejci, nebo spíš zkouška jako z amerického filmu, jehož název jsem si zvolil za titulek. K televiznímu brontosaurovi, který si hrdě říká veřejnoprávní, ale ve skutečnosti je to co do struktury kvítko z bolševického jurského parku, byl za řetěz přivázán člověk, který teď bude předstírat, že ho řídí. Stačí, aby brontosaurus škytl, a muž na řetězu vyletí do vzduchu, udělá tři přemety a spadne na nos. Když bude hodný,vstřícný a nenápadný, dožije se možná ve zdraví doby, kde ho vymění za řádného ředitele.

Českou televizní revoluci nyní pro velký úspěch hodlají napodobit v Maďarsku a Bulharsku. Předpokládám, že v Albánii a Burkině-Fasso ne - tam už jistě něco podobného mají.

10. října 2001