29.1.-3.2. 2001

ARCHIV

Odstávající uši Čtyřkoalice

Zvolením lídra pro příští parlamentní volby zahájila koalice KDU-ČSL, US, ODA a DEU de facto volební kampaň. Z čtyřky bez kormidelníka se stala čtyřka s kormidelníkem a jako další cíl na své trati si vytýčila sestavení společného programu. S ním hodlá za šestnáct měsíců přesvědčit voliče, aby v případě, že při nedělní červnové procházce náhodou zavadí o volební místnost, obětovali několik minut drahocenného času a svým hlasem pomohli jejím kandidátům k poslanecké imunitě.

Posuzovat schopnost stran navzájem spolupracovat pouze podle jejich ideologické blízkosti, tedy podle jejich umístění na pravolevém politickém spektru, je poněkud zjednodušující. A z tohoto důvodu také značně ošidné, jak ukázala kupříkladu povolební jednání v roce 1998. Nicméně dohoda o rozdělení moci je něco jiného než dohoda o prosazování společného programu. Statistiky hlasování v Poslanecké sněmovně ukazují, že ideologická propast mezi oběma pilíři 4koalice, tedy KDU-ČSL a US je minimálně stejná, ne-li dokonce větší, než mezi ODS a US, respektive ČSSD a KDU-ČSL. Ačkoli nelze platnost tohoto konstatování absolutizovat, není možné ho ani opomíjet.

Strany Čtyřkoalice by měly co nejdříve potichu opustit cestu hledání společného programu, cestu trnitou, zdlouhavou a křečovitou, na jejímž konci (doberou-li se vůbec nějakého) může čekat také nevábný paskvil, snažící se říci všechno a neříkající nic. Bylo by poctivé přiznat si, že unionisté jsou v podstatě jen "slušní" občanští demokraté, kdežto lidovci jsou hluboce ukotveni ve středu, o kterém se dá jen s nadsázkou hovořit jako o pravém. A tato odlišnost by neměla být vnímána jako něco, co je třeba před světem skrývat. Naopak hrdé přihlášení se k některým nosným velkým společenským tématům i s vědomím odlišných názorů v řadě jiných otázek by bylo pozitivním signálem pro čím dál početnější obec znechucených voličů. Strany opoziční smlouvy vytrvale přicházejí proti Čtyřkoalici s jediným argumentem (totiž její nesourodostí), což se její představitelé snaží vytrvale popírat.

Čtyřkoalice vznikla jako reakce na kartelovou dohodu ČSSD a ODS, jejímž cílem bylo a je omezit volnou soutěž stran na politickém trhu. A jelikož Ústavní soud, který by měl plnit mimo jiné roli i jakéhosi Úřadu pro politickou soutěž, nezasáhl (a zřejmě podle stávajících pravidel zasáhnout ani nemohl), bylo nutné, aby se ostatní soutěžitelé spojili a pokusili se zajistit si přežití svépomocí. A právě snaha o nastolení normálního politického prostředí je to, co strany Čtyřkoalice drží při sobě. Je chybou, že si její politici nechávají vnucovat argument odpůrců, že spolupráce založená víceméně pouze na odporu k opoziční smlouvě je něco hanbatého. Není, hanbatá je opoziční smlouva.

Pokud se "4" nepoučí, bude i nadále připomínat žáčka s odstávajícíma ušima, kterému se spolužáci posmívají. A on, místo aby jim vzal vítr z plachet tím, že se čelem postaví k tomu, jak se věci doopravdy mají (protože na tom nic není), snaží se zuřivě všechny přesvědčit, že odstávající uši nemá.

Jiří Kmec
kmec@email.cz