2.1.-6.1. 2001 |
ARCHIVRussland, Russland über alles?Rusko má novou, lépe řečeno staronovou hymnu. melodie je nám starším stejně důvěrně známá, jako protivná. Textace byla svěřena autorovi původních slov hymny stalinského SSSR Sergeji Michalkovovi - ruské vedení se zřejmě rozhodlo svěřit opravu jemného přístroje autorizovanému firemnímu servisu. Ten neselhal a napsal exaltovaný, nábožně vlastenecký text, za nějž by před padesáti lety nepochybně putoval do gulagu: "Rusko, naše svatá země! Rusko, naše milovaná země! Jsme na tebe hrdi! Od jižních moří až po polární oblasti se rozprostírají naše lesy a pole. Jsi ojedinělá na světě, jedinečná, rodná země, Bohem chráněná." Pan Michalkov si zaslouží obdivu, že přes svůj vysoký věk neztratil schopnost strefit se přesně do požadavků doby; schopnost, díky níž se mu mj. podařilo toho vysokého věku dožít. Exaltované vlastenectví připadá dnešnímu trochu cynickému českému člověku asi trochu legrační: jeho šovinismus je decentní a lépe skrytý. Konec konců ale na tomto ruském vlastenectví není nic špatného, zažili jsme něco podobného před cca sto padesáti lety ve střední Evropě taky. Vezměme jen Deutschlandlied Augusta Heinricha Hoffmanna von Fallersleben, taky staronovou hymnu našich západních sousedů. Slovy "Německo, Německo nade vše", u nás tak nenáviděnými, nechtěl autor samozřejmě říci, že Německu patří první a vedoucí místo mezi zeměmi světa, nýbrž jen to, že je má nade všecko rád, asi protože "zemský ráj to na pohled". Ostatně autor byl německý nacionální liberál, napsal text na počátku čtyřicátých let, za podobné veršování byl proháněn z jednoho německého absolutistického státečku do druhého a rehabilitace se dočkal až v revolučním roce 1848. Ve třetí sloce básně, která dnes tvoří oficiální text hymny SRN, se žádá "jednota, právo a svoboda pro naši německou vlast". Předtím, než se písně zmocnil Hitler, byla státní hymnou Výmarské republiky. Jen na okraj podotýkám, že zcela z obliga je i nedobrovolný autor melodie Joseph Haydyn. Z tohoto hlediska je však nová ruská hymna přece jen trochu jiný příklad. Je to tak trochu, jako kdyby SRN po svém vzniku učinila státní hymnou Horst-Wessel-Lied a pověřila autora textu, aby ho oprášil pro potřeby změněné doby. Chápu rozhořčení ruských intelektuálů, pronásledovaných kdysi sovětským režimem. I ve mně vzbuzuje poslech nynější ruské hymny jistý neklid: vybavuje se mi přitom řada nepříjemných zážitků (reminiscence na naše hokejové porážky jsem přitom pochopitelně ochoten zanedbat). Návrat k oprášené sovětské hymně je od současného ruského vedení nevlídné buranské gesto k vlastním lidem i k okolí. 6. ledna 2001 |