27.12.-30.12. 2000

ARCHIV

Havel, nebo Klaus?

Běžná otázka, kterou si klademe na počátku roku, ať už se zabýváme politikou z titulu své profese, nebo ze zájmu zainteresovaného člověka, zní: co nám přinese nový rok? Za nynější situace se otázka ještě konkretizuje. Jakými peripetiemi letos projde, a co občanům ČR přinese to střetnutí, které otřásá Českou republikou vlastně už od jejího vzniku: Havel, nebo Klaus? Spor rozděluje českou společnost. Jako by na každého z nás ukazoval pomyslný rudoarmějec z plakátu: na čí straně stojíš? Vymáčkni se!

Připomíná mi to jednu příhodu z minulosti. Moji kolegové z výpočetního střediska s.p. Mototechna, kde jsem v době "normalizace" pracoval, mne soustavně titulovali "pane doktore". Marně jsem se jim pokoušel vysvětlit, že mi ten titul nepřísluší. Jste vysokoškolák? - Jste. Jste inženýr? - nejste. No tak vidíte, jste doktor.

Od té doby se leccos změnilo. V akademických titulech dnes vládne málo přehledná houšť. Je to asi projev svobody: člověk už nemusí být buď inženýr, nebo doktor.

Pokud jde o politické postoje, tady je, jak se zdá, té svobody o něco méně. Kritizuješ Havla? Tak jsi pro Klause. Kritizuješ Klause? Jsi Havlův člověk. Oba tábory v sobě navzájem živí představu, že když jim někdo něco vytýká, musí to dělat ve službách toho druhého. Obě strany se také navzájem dost silně nenávidí, a stoupenci Havla a Klause jsou rozdílně profilovaní. Pro toho prvního horují intelektuálové, lidé oddaní duchovním ideálům, lidským právům, sociální spravedlnosti apod. K tomu druhému se hlásí pragmatici, lidé středních vrstev, spíše prakticky založení a svému lídru dosti prostým způsobem oddaní. Kdo kritizuje Havla, je v očích jeho přívrženců cynický prospěchář a barbar. Kdo kritizuje Klause, je zakuklený stoupenec socialismu a hledač třetích cest.

Tato atmosféra neprospívá svobodě myšlení a projevu. Oba tábory jsou například přesvědčeny, že se nemusí navzájem moc poslouchat, všechno je přece předem jasné. A navíc oba se hlásí ke staré (a taky bolševické) zásadě: kdo nejde s námi, jde proti nám.

Přitom ke spravedlivému posouzení české politiky (a o to jde) potřebujeme věcnost a střízlivý odstup. Že má každý své sympatie a antipatie, je věc lidská a samozřejmá. Když ale přemýšlíme o nynější politické situaci, neměli bychom se jimi nechat zcela ovládat. A tedy: ani Havel, ani Klaus.

1. ledna 2001