18.12.-23.12. 2000

ARCHIV

Česká republika anno 2000

Letošním rokem končí dvacáté století. Dále je pozoruhodný tím, že České republice nepřinesl žádný výrazný malér.

Navzdory nářkům a protestům čtyřkoalice smluvně-opoziční spolupráce přinesla své plody. Vládě prospěla výměna několika výstředních ministrů a její práci v dobrém poznamenaly závazky, převzaté dodatkem k opoziční smlouvě. Může se teď vykázat mírným hospodářským oživením, přílivem zahraničních investic, pokroky v privatizaci velkých bank a díky tomu všemu taky lepším hodnocením z Bruselu. To nemá být obhajoba opoziční smlouvy, jen upozornění, že svět není černobílý.

Pokračovala vleklá partyzánská válka mezi hradním a opozičně smluvním blokem. Největší její bitvou bylo střetnutí o post guvernéra a viceguvernéra ČNB. Nejprve opozičně smluvní uskupení schválilo na truc prezidentovi nesmyslnou novelu bankovního zákona. Pak prezident na truc opozičně smluvním stranám narychlo jmenoval guvernéra a viceguvernéra ČNB, kteří jsou pro jeho protivníky nepřijatelné, a to ještě podle starých pravidel. Střetnutí skončilo sporem o ústavní kompetence a nakonec jakýmsi patem.

Miloš Zeman pokračoval v úspěšném řešení problémů, které sám způsobil. Největším byl konflikt s Rakouskem o Temelín (ČR si získala srdce svých jižních sousedů už tím, jak se servilně připojila k zbytečným a neúspěšným sankcím proti Rakousku). Nakonec si vyčerpaní Češi a Rakušané pod dozorem Bruselu padli do náručí. Další peripetie nejsou vyloučeny.

Významnou událostí je debakl ČSSD v krajských a senátních volbách. Na nízké účasti voličů se podepsala novost a nezvyklost jedné a zjevná nesmyslnost druhé instituce. Proto neúspěch ČSSD netřeba přeceňovat. V druhém kole senátních voleb triumfovala čtyřkoalice. Pro čtyřkoalici platí: čím méně voličů, tím větší úspěch.

V důsledku tohoto úspěchu čtyřkoalice ovládla Senát. Ve spolupráci se dvěma nezávislými senátory v něm má absolutní většinu. Někdo z vedoucích představitelů US se nechal slyšet, že vlastně všichni senátoři US jsou taky nezávislí. To není dobrá zpráva pro nadcházející volby do PS. Čtyřkoalice se zatím neshodla na lídrovi ani na společném klubu v Senátě. Je se obávat, že tu vzniká pestré politické uskupení polského, rumunského, jugoslávského či (slovenský čtenář promine) slovenského typu, volné sdružení heterogenních sil, sdružených odporem k vládnoucím populistům, sil , které jsou schopné čas od času populisty vystrnadit od korýtka, ale dělá jim velké potíže pak místo nich vládnout.

Preference českých komunistů rostou. Stali se integrální, formálně rovnocennou složkou českého politického systému. Představují plutonium v Černobylském reaktoru české politiky. Kdyby to jednou díky naší nedbalosti bouchlo, můžeme zamořit půlku Evropy.

Česká politická scéna přinesla i jedno povyražení pro lid: cirkus v Praze při zasedání MMF a SB. U pouličních bitev vyšla policie jako vítěz, po bitvě nedokázala zachovat dekorum a sklouzla k oplácení. Odnesl to mj. lektor korejštiny na FF UK, kterého policisté zjevně zaměnili s nějakým japonským teroristou. Při chystaném zasedání NATO v Praze bude nepochybně repríza, lze doufat, že se policisté poučili.

Českou republiku nečeká, jak se teď zdá, v příštích letech žádná velká změna k lepšímu nebo k horšímu. Dobrá zpráva je, že se k odchodu chystá Zeman a Havel. Špatná zpráva je, že se k odchodu nechystá Klaus. To vše platí za předpokladu, že se ve střední Evropě nesemele něco fatálního. Bohužel, takový předpoklad je dosti odvážný.

Psáno pro slovenský týdeník Domino Forum…