14.11.-19.11.10. 2000

ARCHIV

Rázné plácnutí do vody

Bývalá místopředsedkyně a prominentní členka ČSSD Petra Buzková reagovala na Zemanovu schůzku s Grebeníčkem vzrušeně a rázně: Zeman by měl neprodleně odstoupit. Tento požadavek nepřekvapuje, je v souladu s její dosavadní politickou linií. Je také pravda, že by pro ČSSD i pro tuto zemi bylo dobré, kdyby se strana svého předsedy pokud možno rychle zbavila.

Jenže: důslednost a správná motivace není v politice ještě zdaleka všechno. Paní Buzková zůstala se svou výzvou sama jako kůl v plotě, nepočítáme-li zástupkyni budějovického primátora, která ovšem nepatří ke stranické špičce. Zůstala sama přesto, že nespokojenost ve vedení ČSSD s tím, co Zeman provedl, je veliká. Partajní veličiny se ovšem vyjadřují k Zemanovu odstoupení krajně zdrženlivě, místopředseda Špidla Buzkovou ostře kritizoval, stranické grémium Zemana podrželo.

Výzva paní Buzkové vyzněla do prázdna. Protizemanovské tažení nebylo zjevně nijak připraveno, vnitrostranická opozice předvedla jen znovu svou bezmocnost. Důsledkem nemůže nebýt demoralizace ve stranických řadách - ti, kteří se rozmýšleji, jak se k Zemanovi postavit, budou mít o to intenzivnější pocit, že kdo se předsedovi opře, skončí jako sedláci u Chlumce.

A konečně: Aby jakákoli výzva ve stylu "Děkujeme odejděte" mohla být k něčemu, musí být zároveň jasné, kdo má přijít, a že ten, kdo má přijít, stojí za to, aby ten, co tu zatím je, odešel. Při vší úctě k paní Buzkové, panu Grossovi, panu Špidlovi, Zeman byl - vlastně dosud je - lídr, i když lídr velmi svérázný: náhradu za něj sociální demokracie zatím nenašla.

18. listopadu 2000