15.9.-23.10. 2000 |
ARCHIVPolitolog Bohumil Doležal už skoro dva měsíce bloudí po olověném lese. Tak tam tento tvůrce pohádkových příběhů, pokaždé prošpikovaných tajemnými bratrstvy zlomyslného Hradu, čtyřkoalice, novinářů z MF DNES, a dokonce už i Petry Buzkové či kdovíkoho ještě, hledá svoji pravdu o kauze Olovo. Ani jeho nejnovější objev … určitě nezklamal milovníky pracně zašmodrchaných seriálů o mrzkých hradních konspiracích, proradných politických komplotech a zaprodaných žurnalistech. Fakta nefakta, pravda nepravda. V čem je však politolog Doležal tentokráte nepřekonatelný, je jeho surový a lidsky nepochopitelný úder do tváře Petry Buzkové, která měla být podle scénáře olověné operace mimo jiné veřejně pranýřována ze smyšleného týrání vlastní dcery. Bohumil Doležal si zjevně ze svého útoku na Buzkovou-matku hlavu nedělá. Tvrdí dokonce, že ji Olovo vůbec nepoškodilo, ale právě naopak. Možná, ale tento vskutku citlivý muž ani netuší, že každé policejní vyšetřování podobných trestných činů musí nejprve zjistit, zda jde skutečně o pomluvu. Také v případě Olova se to nemohlo obejít bez otázek policistů třeba v mateřské škole, kam dcerka Buzkové dochází. Vnímá-li i přesto pan Doležal Olovo jako akci, která Petře Buzkové prospěla, není už k jeho myšlenkovým pochodům nejspíš co dodat. Mráz po zádech musel potom také přeběhnout snad každému svobodomyslnému člověku, jenž si přečetl politologův názor na práci dvou novinářů deníku MF DNES, kteří odporný likvidační plán zveřejnili. Se sebestřednou žlučovitou ironií a bez zaváhání veřejně odrovnal jejich odvahu, se kterou se olověnou špínou zabývali i poté, kdy na jejich redakčních stolech ležela dvě trestní oznámení za krytí jejich informačního zdroje. O prezidentské milosti tehdy ještě zdaleka nebyla řeč. Že Bohumilu Doležalovi leží v žaludku mé vystoupení proti estébáckým praktikám, páchaným v tomto případě v nejvyšších patrech Strakovy akademie ve jménu čísi senátorské či jiné politické ambice, mě ale upřímně udivuje … Posedlost po složitých zákulisních teoriích a temných piklech všech proti všem ho natolik pohlcuje, že mu v tomto případě prostý motiv slušného lidského jednání už prostě nestačí. Jak tentýž politolog ke kauze Olovo nedávno naznačil na stejném místě, snaží se vždy ve svých komentářích postihnout podstatu věci. Možná je to líbivá a nenápadná úklona premiérově drsné kritice, že čeští komentátoři neumějí odhalovat podstatu jevů… Olověná munice politologa Doležala, MFD 23. 10 |