Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

15.9.-19.10. 2000

 

ARCHIV

Sociální demokracie má za sebou víc než dva roky vládnutí v České republice. Považuji za užitečné vrátit se v retrospektivě před okamžik, kdy se na základě výsledku voleb a dohody s ODS uchopila moci. V Lidových novinách proběhla na téma "ČSSD u vládního kormidla" dosti vzrušená debata, které jsem se zúčastnil. Myslím, že pro čtenáře Událostí bude zajímavé porovnat moje tehdejší odhady s dnešní skutečností. A podotýkám: vůbec si nemyslím, že bych tehdy měl ve všem všudy pravdu.

Vláda sociální demokracie jako politický thriller?

Českými médii obchází strašidlo sociální demokracie. Naposledy se zjevilo Vladimíru Justovi (Nešťastný způsob kultivace ČSSD, LN 11. 5. 1998). Just obviňuje sociální demokraty, že provádějí nacionalistickou politiku, nesmyslně varují před revizí druhé světové války. Stane-li se jejich předseda Zeman premiérem, vytočí inflaci, odradí nadnárodní kapitál, zhorší vztahy k našim nejbližším sousedům. Pokud to ovšem Zeman a sociální demokraté všeobecně dělají a budou dělat, nijak se v tom nebudou lišit od pravicové koalice, která je předcházela (nynější bezmocnou přechodnou vládu lze přehlédnout): vždyť kdo to vedl hloupé řeči o rodinném stříbře, které se nesmí dostat do cizáckých rukou? Kdo přispěl k tomu, že nadnárodní kapitál už nějakou dobu místo k nám směřuje do Maďarska? Kdo zablokoval visegrádskou spolupráci? Kdo odmítal vytrvale dialog s vyhnanými Němci, vymyslel si místo toho česko-německou deklaraci a nakonec připustil, aby byla znehodnocena nedůstojným dovětkem? A není snad toto vše nacionalismus non plus ultra - Pan Just je asi ochoten to připustit - mrzí mne jen, že stejně jako političtí alibisté z Unie svobody a malých koaličních stran hned zná viníka: je jím Václav Klaus a ODS. Jistě že za to Klaus a ODS nesou odpovědnost: ale kde byli svatoušci z Unie svobody, když se vesele prosazovalo a dělo to, o čem pan Just píše? A kdo si vymyslil, že vyřeší sudetoněmecký problém urychleným prodejem půdy v pohraničí do českých rukou? O dnes již klinicky mrtvé ODA ani nemluvě.

Jistě by bylo velmi příjemné, kdyby se v tuto chvíli zjevil nějaký politický Mesiáš, neposkvrněný politickými omyly a skandály, který by dokázal přesvědčit veřejnost o nutnosti nepopulárních a přitom potřebných opatření, z nichž některé pan Just zmiňuje. Nikdo takový však na obzoru není a hned tak nepřijde. Dnes, pár týdnů před volbami, máme k dispozici jen řadu politických subjektů, mezi nimiž, když vynecháme republikány a komunisty, nejsou výrazné rozdíly: jedni jsou za osmnáct a druzí za dvacet bez dvou. Znamená to, že máme lámat nad českým politickým systémem hůl? Jistěže ne, musíme jen realisticky vycházet z toho, jaká je situace. Čeká nás dlouhá a trnitá cesta kultivace politického systému, která ovšem může mít své vážné peripetie nebo dokonce ztroskotat. Jediný myslitelný způsob kultivace je přitom střídání u vesla. V tuto chvíli si pravice nejen zaslouží, ale přímo potřebuje, aby někdo přetrhl její chrochtání a mlaskání u korýtka vládních prebend a předepsal jí opoziční dietní kůru. Myslím, že ji to pročistí. Sociální demokraté, dostanou-li se k moci, budou muset dělat rukama to, co dosud dělali jen ústy - a to před tváří veřejnosti, před tváří voličů. Když se budou hodně snažit, mohou se ze strany zatrpklých a ukřivděných kverulantů sa besserwisserů změnit ve stranu hodnou svého jména a své tradice.

Potíž je, že když český intelektuál slyší slovo sociální demokracie, začnou se mu dělat červené mžitky před očima, písmenka na papíře mu splývají a vytýká těm, s nimiž nesouhlasí, něco jiného, než co řekli. Musím proto pana Justa upozornit, že jsem nikdy nikde nenapsal, že se máme těšit na příchod Miloše Zemana k moci, nýbrž že na příchod sociálních demokratů k moci je třeba se dívat jako na věc v zásadě pozitivní - z důvodů, které jsem právě uvedl. Taky jsem nikdy nikde nenapsal, že až se sociální demokracie dostane k moci, moc ji zkultivuje, nýbrž že jedině převzetím vládních otěží se sociální demokracie může (a ovšem nemusí) kultivovat.

Nepatřím k sympatizantům sociální demokracie. Disponuje v tuto chvíli politickým programem v mnoha ohledech nesmyslným a navíc řadou neohrabaných a neomalených politiků, mezi nimiž nesporně dominuje její předseda. Vadí mi však, že se v naší veřejnosti vytváří hysterická, lynčerská atmosféra: každý, kdo ne snad podporuje sociální demokracii, ale jen odmítá na ni ze všech sil házet bláto, snaží se věci posuzovat střízlivě a z odstupu, je dáván do souvislosti s rezidui národního socialismu a zametáním minulosti pod koberec. A protestuji proti hysterické vizi ČSSD jako stvůry, která rozpíná své krvavé pařáty nad touto zemí: "zachvátí-li tě, zahyneš". Protože je to představa současně nevěcná a nevkusná.

Lidové noviny 14. května 1998