6.9.-12.10. 2000

ARCHIV

ZE ZAHRANIČNÍHO TISKU

Uzavřené silnice a blokované přechody neznamenají sice ani milimetrový přínos ke zvýšené bezpečnosti reaktoru, zato jsou nejjistější cestou k další diskreditaci Rakouska u našich severních sousedů. Zčásti naivní, zčásti důkladně zorganizovaný občanský protest je sice asi důsledkem strachu, jenže strach, jak známo, je tím nejhorším rádcem při racionálním zvládání problému. Proto musí aspoň v politice dominovat ratio. Regionální politika je úplně vedle, nechápe - nebo nechce pochopit - jaké škody tu vznikají rakouským zájmům ve střednědobém výhledu.

Ano, i v Česku jsou pochybnosti o jaderných elektrárnách. Ale provokační akce jako byla ta z minulého pátku zatlačují u našich sousedů pochybovače do izolace, nechuť k tomuto rakouskému nešvaru na druhé straně hranice rychle roste. Představte si jen, že by rozhořčené občanské protesty v nějaké sousední zemi, například ve Slovinsku, pojaly vytvoření rakouské vlády v únoru jako podnět k hraničním blokádám…

Rakouská zahraniční politika se pokouší - v neposlední řadě na základě hořké zkušenosti sankcí - vytvořit kandidátům EU v našem okolí nové gravitační centrum pro pozdější politické integrační spojenectví. … Je ze zahraničněpolitického hlediska více než legitimní poukazovat na mnohé společné kulturní a ekonomické kořeny, tu a tam přidat i trochu nostalgie a naznačit, že budoucnost Evropy by neměla být definována výlučně v telefonátech mezi Berlínem a Paříží. Potřebujeme v tomto směru zahraničněpolitickou ofenzívu. Avšak mýlí se ten, kdo věří, že se tu diplomacie může úplně izolovat od stávajícího vnitropolitického ovzduší. Postavení Rakouska je obtížné. Blokující hra svalů v Horním Dvořišti nebo Mikulově je ještě zřetelně zhoršují. Zakažte už tento zlořád v srdci Evropy! V nejvlastnějším rakouském zájmu…

Milan Frühbauer, Die Presse 9. 10. t.r.