2.9.- 9.10. 2000

Die Presse: Rakousko nemá v Evropě přátele? V době, kdy jsou na jedné straně dobré vyhlídky na zrušení sankcí, a tím i zrušení mezinárodní klatby nad Rakouskem, a kdy na druhé straně vypuklo strašlivé rozčilení nad chystaným spuštěním jaderné elektrárny Temelín, je vhodné, abychom si připomněli slova před nedávnem zesnulého spolkového prezidenta Kirschlägera. Když 14 zemí EU uvalilo na Rakousko sankce, zeptal se Kirschläger, zda opravdu nemáme žádné přátele, kteří by něčemu takovému zabránili. Musíme pohlédnout do tváře tvrdé skutečnosti: Rakousko nemá v Evropě žádné přátele! (...) Začalo to tím, že Jacques Chirac nařídil v Pacifiku provedení jaderných zkoušek. Zrovna rakouský spolkový kancléř se tehdy cítil povolán k tomu, aby Chiraka veřejně kritizoval. (...) Od vstupu do EU, což byla poslední pozitivně koncipovaná zahraničněpolitická aktivita země, Rakousko neustále dělalo potíže. Začalo to tranzitem přes Alpy. (...) Když Rakušané v lidovém hlasování odmítli výstavbu jaderné elektrárny na svém území, převzalo Rakousko roli misionáře. Evropa by měla být "bezjaderná". I když to ostatní země ignorovaly jako irelevantní žvást, nezůstalo u toho. Všichni rakouští sousedi z bývalého východního bloku byli stále častěji obtěžováni, a dokonce jim bylo vyhrožováno, že Rakousko zablokuje rozšíření EU směrem na východ. K tomu se ještě dnes přidala záležitost Benešových dekretů, které Německo už dávno nechalo být a proti nimž nemá Rakousko žádné oprávnění vystupovat, protože osoby, které ke 13. 3. 1938 měly rakouské státní občanství, nebyly těmito dekrety vůbec dotčeny. Zkrátka: Rakousko o sobě v posledním desetiletí vytvořilo obraz obtěžujícího, kverulantského a arogantního kazimíra. Je nejvyšší čas, aby nová spolková vláda s touto nesmyslnou a povýšenou zahraniční politikou skoncovala. Musí naopak usilovat o to, aby její zahraniční politika byla seriózní a v rámci EU přísně korektní.

Článek vyšel v deníku Die Presse 7. 9. 2000. (redakčně kráceno)