2.10.-9.10. 2000

ARCHIV

Sazka versus Klekánice

Vedení společnosti Sazka usoudilo, že pořad, který o ní připravila ČT, je neobjektivní. Svou nelibost dalo najevo tím, že ještě před jeho vysíláním preventivně zažalovalo ty, co jsou pod ním podepsáni. Poté se vedení ČT rozhodlo pořad nevysílat. Takový postup nebyl běžný ani v době mého mládí, když české společnosti vládl Antonín Novotný a českým médiím předběžná cenzura: pokud jednou něco zakázala, bylo to tím většinou vyřízeno.

Na jedné straně mocná a bohatá instituce, jejíž inzerce činí nezanedbatelnou část příjmů ČT. Argumentuje objektivitou informací. Na druhé straně ČT, sdělovací prostředek ovlivňující statisíce diváků; jeho zájmem by měla být svoboda slova. Co to ale je "objektivita"? Jen velmi málo kritizovaných dokáže uznat, že kritika namířená proti nim je na místě. Pokud by osud kritického pořadu měl záviset na "vyváženosti" či "objektivitě" v pojetí kritizovaných, znemožnilo by to nakonec jakoukoli kritiku.

Kritika je vždycky "jednostranná" a "nevyvážená". To, o co jde, není "objektivita", ale spravedlnost. Spravedlnost je ze zásady jednostranná: nakonec dá za pravdu jedné straně sporu. Zároveň si žádá: audiatur et altera pars. Proto je rozumné, že se vedení ČT nakonec rozhodlo inkriminovaný pořad odvysílat s tím, že po jeho skončení dostane slovo i kritizovaná instituce. Rozumnější by samozřejmě bylo, kdyby na pořad navázala diskuse, kde by si to autoři s kritizovanými vyříkali. Takhle bude stát tvrzení proti tvrzení.

Zarmucující je postoj rady ČT. Ta v poslední době kritizovala leccos (televizní zpravodajství, pořad Naostro), ale k problému Sazka versus Klekánice nepovažovala za nutné se meritorně vyjádřit. Rada by měla žárlivě hájit nezávislost ČT před tlaky mocných hospodářských a politických lobby. Ve svém současném složení a s ohledem na způsob sestavování je však jen místem, kde se lobbystické zájmy konfrontují - a v současné době díky Bohu většinou neutralizují.

8. října 2000