2.10.-9.10. 2000

ARCHIV

Rakousko: špatné i dobré zprávy

Spuštění Temelina se očekává každou chvíli. Dá se jen těžko odhadnout, jaké škody to způsobí česko-rakouským vztahům, v každém případě budou značné.

Český podíl na eskalaci problému je třeba vytknout před závorku. Když ministr Kužvart hovořil o buranství, bylo to víc než přesné. Jde ovšem o víc než jen o Temelín.

Vývoj česko-rakouských vztahů ukazuje, že linie, která na víc než čtyřicet let rozdělila Evropu, nemá zase až tak osudový charaktrer: v posledních letech došlo, jak se zdá, k jejímu nečekanému průlomu ze západní strany. Bujaré nadšení, s nímž se Rakušané zapojili do středoevropské pranice, svědčí o tom, že ani ruská okupace středoevropských postkomunistických států tu nedokázala smazat jakousi dějinnou spřízněnost.

Modelovým příkladem středoevropského konfliktu je případ Gabčíkovo. Boj proti obludné a neužitečné stavbě socialismu se v Maďarsku stal jakýmsi symbolem odporu vůči kádárovskému režimu, zcela zásadní věcí, v níž je jen málo místa pro kompromisy. Také v důsledku toho ji zprvu československá, posléze slovenská strana začala chápat ne jako věcný problém, nýbrž jako prestižní záležitost. Spor začal nezadržitelně eskalovat.

Temelinský malér má podobný ráz. Odmítnutí jaderné energie se kdysi stalo rakouským národním výdobytkem, neodmyslitelnou součástí jeho specifického postavení mezi Západem a Východem. To není jediná analogie. Také rakouská politická scéna se v něčem podobá té postkomunistické. Systém tří silných stran, z nichž ta třetí, pro obě ostatní dlouho jako koaliční partner nepřijatelná, díky jejich pochybné politice neustále posilovala, trochu připomíná českou situaci. Po posledních volbách, kdy se zjevně koalice ÖVP - SPÖ se už nedala držet, vznikla za celoevropského poprasku koalice ÖVP - Svobodní s tím, že hlava Svobodných Jörg Haider se v rámci jakési opoziční smlouvy formálně vzdal předsednictví (ač i nadále zůstává nekorunovaným vůdcem strany) a stáhl se do Korutan. A konečně sám fenomén Haider: politik, který se s chutí přiživuje na konfliktních situacích, vzbuzujících ve veřejnosti emoce a stres, získává na nich body a zároveň je prohlubuje: maléry se sousedy jsou pro něj totéž co jaderné palivo pro Temelín. Podobnost s fenoménem Mečiar je nasnadě. Politika tohoto typu pak vyvolává emoce a stres i na protivně straně: většina české veřejnosti rakouský odpor vůči Temelínu nedokáže pochopit, a není to jen její vina.

Kausa Temelín je naštěstí jen bilaterálním sporem mezi ČR a Rakouskem; EU a Německo zaujaly víceméně neutrální postoj a stejně i sousední postkomunistické státy (mají samy jaderné máslo na hlavě). Nebezpečnou sílu dostává teprve ve spojení s druhým sporným momentem, prezidentskými dekrety, které jsou dnes, ve chvíli spuštění Temelína, dočasně v pozadí. Podobná opatření se v dnešní Evropě nedají držet, a navíc jsou schopna ve vytvořit ve středoevropském regionu novou, zcela nesmyslnou železnou oponu mezi "poraženými", "postiženými" (Maďarsko, Rakousko) a "vítězi" (ČR, Slovensko, Slovinsko). Tomuto samovývoji, který by opět mohl udělat ze střední Rvropy snadnou kořist velmocenských choutek, je třeba za každou cenu zabránit.

A tím se dostávám k dobré zprávě. V rozhovoru pro LN potvrdil spolkový kancléř Schüssel to, co už předtím naznačila ministryně Ferrerová: Rakousko svou středoevropskou příslušnost reflektuje a nabízí postkomunistickým sousedům regionální spolupráci ještě předtím, než budou přijati do EU (ve výčtu měst, o nichž kancléř právem říká, že mají blíže k Vídni než k Berlínu a Paříži, mi chybí Krakov jako symbolický zástupce Polska). Rakousko si zcela korektně odmítá nárokovat vedoucí úlohu, i slepému však musí být jasné, že díky své vyspělosti a tomu, že jako jediné uniklo ruské potopě, je předurčeno, aby v tomto společenství hrálo vynikající roli, bylo primus inter pares.

K uskutečnění takové spolupráce tu ovšem musí být dobrá vůle na všech stranách, ovzduší důvěry, které umožní, aby se i ty nejvážnější konflikty daly racionalizovat. Ani Rakousko to nebude mít snadné - s Jörgem Haiderem za krkem.

9. října 2000