15.9.-2.10. 2000

ARCHIV

Grossovy právní reformy

Pan ministr Gross je na koni: v české veřejnosti má teď renomé podobné tomu, kterého kdysi u Vídeňáků požíval Rüdiger von Starhemberg, zachránce města před Turky v roce 1683.

Posílen touto podporou, rozhodl se pan ministr zahrát na populistickou notu: předložil návrh právních změn, který vyjde vstříc tomu, po čem volá hlas lidu a umožní tvrdší postih násilníků. Je pravděpodobné, že pan ministr zabil dvě mouchy jednou ranou - dovedu si představit, že tak zároveň vychází vstříc tlakům z nitra policie. Uvažuje se o blíže nespecifikovaných změnách cizineckého a azylového zákona, o tom, aby demonstrantům bylo zakázáno zahalovat si obličej, a aby policie mohla používat gumové projektily.

Události, jaké nás postihly minulý týden, nebývají nebezpečné tím, že by se demonstrující násilníci mohli chopit moci: na to je jich málo, nejsou dost dobře organizováni a upřímně řečeno v tuto chvíli ani nemají podobné ambice. Nebezpečné je, že pak společnost ve strachu a ve stresu sama dobrovolně příliš omezí svou svobodu. Proto je nutné všechna navržená opatření posuzovat s chladnou hlavou a zvažovat, jaké části své svobody se poučeni tím, co se stalo, opravdu musíme vzdát. Zakázat demonstrantům, aby se maskovali, je rozumné: kdo nemá odvahu ručit za svůj protest svou osobou, dává už předem najevo, že má nekalé úmysly. Úpravy cizineckého a azylového zákonodárství jsou velmi na pováženou a dá se o nich mluvit teprve ve chvíli, kdy se přesně řekne jak a co. Gumové projektily jsou na první poslech zbytečný nesmysl.

Spořádaná společnost se nevyznačuje tím, že každý, kdo vystrčí nos, do něho dostane gumovou kulku. Nýbrž tím, že dovede třikrát do roka v klidu strávit podobné protesty, jako byl ten pražský zářijový.

2. října 2000