Řekli, napsali…

Výzva skupiny osobností ke změně poměrného volebního systému, který je nyní používán pro volby do Sněmovny, na systém většinový je bohužel založena na poněkud naivní představě, že volební systém, spíše než „drobná práce demokratická“, může zásadně změnit politickou kulturu.

Jiří Pehe, Právo 18. září

Státu se dá vytknout jen to, že proti zločincům pančujícím alkohol neuměl účinně zasáhnout dřív. Jenže policie nikdy nikde na světě nevychytá všechny zločince dopředu. Teprve zločin spáchaný ji uvede do činnosti.

Martin Komárek, Mladá fronta Dnes 18. září

Vláda Petra Nečase bude rozhodovat o tom, kdo dostaví Temelín. Nejde jen o miliardy, které se kolem točí a z nichž nejedna skončí v "krabici na víno". Představa, že Petr Nečas dá superzakázku Rusům, není jen fantaskní. Je vyloučená. O to spíš, že ve vládě sedí byť oslabený, ale stále mocný stoupenec spojenectví s USA Alexandr Vondra.

Z toho vyplývá, že pád Nečasovy vlády není sice postačující, ale nutnou podmínkou k vítězství Rusů. Jen tak se vůbec dostanou do hry. Ti, kteří je mají rádi, by jim v tom mohli pomoci.

Klausův nadstandardní vztah k Rusku je všeobecně znám. Výroky typu "jsou to jejich volby", kterými se vyhnul kritice podvodů v ruských volbách v roce 2011, ho výrazně vytrhují z hlavního proudu české i evropské politiky. Ta zaujímá k porušování demokratických a liberálních zásad, jakož i k porušování lidských práv kritický postoj. V Evropě také převažuje obava z energetické závislosti, kterou by ruští vládci mohli proměnit v politickou kartu. Ani tuto hrozbu nepokládá český prezident za reálnou. Zda jsou mimořádné postoje k Rusku plodem Klausova pozdního slavjanofilství, nebo mají jinou příčinu, není jasné. To, že by ve prospěch Rusů mohl zakročit, však nelze vyloučit.

Martin Komárek, Mladá fronta Dnes 19. září

Jinou neřestí jsou peníze a nahota. Ještě lépe nahota za peníze. Britská královská rodina vyhrála soud a fotografie vévodkyně Kate „nahoře bez“ se nesmějí zveřejnit. Alespoň ne ve Francii. Sláva! Někteří věrozvěsti nových zítřků vykřikují, že v 21. století už soukromí stejně neexistuje. Zemřelo, není, vše je veřejné, máme právo vidět i vědět cokoli. Nesmysl! Soukromí se musí bránit, soukromí je součástí svobody každého z nás. Kdo chce, ať si své soukromí ruší sám, jiným ať do něj laskavě bez svolení neleze. Šmírovat čísi nahá pozadí či popředí teleobjektivy a ještě na tom vydělávat je odporné. Ať si svá holá pozadí či popředí ukazuje a prodává, kdo chce. Kdo nechce, ať má právo na ochranu soukromí. Veřejnosti neubude, holých pozadí, popředí i tělesných úbočí jsou kolem nás mraky.

Jana Bendová, Mladá fronta Dnes 20. září

Předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Boris Šťastný měl ještě před jednáním výboru jedinou starost, aby byla prohibice co nejdřív ukončena a aby byly konzumentům co nejdřív k dispozici nezávadné lihoviny. U lékaře, který roky válčí s kuřáky, takový postoj trochu zarazí. Možná je to tím, že sociálně patologické jevy vyvolané alkoholismem nejsou vidět na rentgenu tak zřetelně jako prohulené plíce.

Ve „světě podezřelých lihovin“ zbloudil i prezident republiky. Úmrtí na otravy metanolem má za tragédii a prohibici současně za nerozumnou. Ještě že je z definice svého úřadu absolutně nezodpovědný, protože by se těžko vysvětlovaly občanům ztráty na životech poukazem na technické obtíže, které pro vládu může znamenat ukončení prohibice. Prezident má jasno, za vše mohou vysoké daně. Podobně jasno mají Věci veřejné, ty navrhují na boj proti padělatelům lihovin nasadit odposlechy, protože ty a agenti provokatéři jsou lékem na vše. Rozdáváním od daně osvobozeného zdravotního lihu, které bude nahrávat Radek John, vytřeme světu zrak.

Martin Zvěřina, Lidové noviny 20. září

Anebo stát může kompletně zmrazit prodej lihovin a snažit se co nejrychleji najít zdroj, aby mohl být trh vyčištěn. Což stát dělá. Kdo si myslí, že by měl dělat něco zásadně jiného, ať řekne co a přihlásí se ke všem důsledkům.

Dále se s námi prezident podělil o poznatek, že se „v každém případě jedná o zásadní selhání státu, jeho kontroly světa podezřelých lihovin“. To asi ano, na tom opravdu něco bude. Škoda jen, že nám to teď hned s řešením ani trochu nepomůže… Zajímavější je jiná otázka: jak je možné, že s tím „nutným zlem“ státních zásahů se v některých zemích dokážou vypořádat líp a v některých hůř? Proč se někde podvádí na daních míň, i když jsou vyšší? Proč někde fungují státní železnice či státní pošta líp a někde hůř? Na to když se bojovníků proti rozpínavosti státu zeptáte, zachovají se, jako byste se jich zeptali na nějakou nepatřičnou intimnost: buď se urazí, nebo vás ignorují. Ale i ten nejminimálnější stát přece bude vždy muset něco dělat a je důležité chtít vědět, jak to dělat nejlíp. Zejména se o to musí starat politik, neboť ten se přece nenechává zvolit do úřadu kvůli tomu, aby prakticky prokázal, že stát nefunguje. Souhlasit lzes Klausovým přáním, aby kalamita s alkoholovými otravami vedla „k určitému chování“. U něho samotného už asi se změnou chování počítat nemůžeme.

Martin Weiss, Lidové noviny 20. září

Ústřední postavy světových náboženství jsou vděčným terčem – u Mohameda to naneštěstí budí vražedný vztek muslimů, u Ježíše rozpaky křesťanů, ale také nadšení neodborné veřejnosti. Tu nyní vzrušil další písemný důkaz, že byl Ježíš ženat. Na místě je opatrnost – podle archeologů je plná třetina „biblických“ nálezů podvrh. Horší je, že se tato senzace může odehrát i sto let po vydání slavné knihy Hledání historického Ježíše teologa Alberta Schweitzera. Ten přesvědčivě dokázal, že dobové rekonstrukce Ježíšova života vypovídají hodně o svých autorech, ale nic o Ježíšovi, jehož prostě historicky zkoumat nelze. A tak tvrzení, že byl třeba gay či ženáč, prozrazují jen mentalitu naší doby, které nadevše vadí celibát a zdrženlivost.

No a párovat Ježíše s Marií Magdalskou je vyslovený nesmysl, protože ta biblická měla „sedm démonů“, tedy nějakou duševní nemoc, a s prostitutkou ji zaměnil až roku 591 v kázání papež Řehoř Veliký.

Rostislav Matulík, Mladá fronta Dnes 21. září