15.9.-27.9. 2000

Výdobytek demokratického anarchismu

V řadách mladých českých intelektuálů bují anarchismus s lidskou tváří. Jedním z jeho plodů jsou tzv. občanské právní hlídky, které měly během pražských demonstrací monitorovat chování policie a pomáhat demonstrantům, aby si svou frustraci vybíjeli mírnějšími prostředky. Jak to vypadalo v praxi, svěřil televizním divákům v úterních Událostech plus vedoucí představitel těchto podivných útvarů: on sám se prý v jednom případě snažil přesvědčit španělského demonstranta, aby neházel dlažební kostky na novináře.

Zdá se, že správný slovosled by měl být: aby na novináře dlažební kostky neházel. Na policii se to smí, ta je tu přece od toho. Žasnu nad drzostí lidí, kteří si vzali do hlavy, že pražské demonstrace jsou jakýmsi sportovním utkáním dvou rovnocenných soupeřů, vandalů a policie, a samovolně se pasovali na rozhodčího, který to bude pískat. Ve skutečnosti tenhle stát je náš stát (tedy taky můj) a policie je instituce, kterou si platím ze svých daní, aby mne chránila před vandaly. Policie, a ta česká zvlášť, má ovšem velké chyby. Proto je tu řada kontrolních mechanismů, a v první řadě svobodné sdělovací prostředky: ty taky během demonstrací upozornily na řadu případů, kdy policisté vypadli z role. Zdá se, že u nás mnoho lidí chápe pod "občanskou společností" kterou si daly do štítu Hrad a podhradí, ve skutečnosti jen o něco mírnější anarchismus než ten, který hlásá pan Piorecký.

Pěknou ukázkou práce komisí je odhalení "provokatérů". Tj. lidí, kteří se spolu s demonstranty účastní násilných akcí a pak bez problému procházejí policejními kordony. Tu je třeba si ujasnit, co znamená pojem provokatér. Policie na celém světě vysílá své lidi do podsvětí a do potenciálně nebezpečných uskupení, aby si opatřila informace. Je pochopitelné, že se tito lidé svým chováním nesmějí vymykat z toho, co jejich okolí považuje za normál, jinak by jim hrozilo prozrazení. Je ovšem něco jiného, když se takový člověk se skupinou vandalů účastní násilné akce, a něco jiného, když nějakou skupinu, která původně neměla násilné úmysly, k takovému jednání přivede. V tomto druhém případě, a jenom v něm, lze mluvit o provokatérech.

Občanské právní hlídky nepatří do demokratické společnosti, ale do panoptika postkomunismu. Je třeba je zrušit.

29. 9.2000