ARCHIVText dopisu vedoucího Úřadu vlády ČR JUDr. Ivana Přikryla vedení ČTVážení kolegové, poté, co jsme se seznámili s komentářem redaktora Miloše Čermáka, vysílaného na závěr pořadu Bez obalu v neděli 6.11. 2005, musíme vznést velice vážné výhrady a protestovat proti jeho obsahu. Jde o nehorázný komentář, ze kterého, asi záměrně, není zřejmé, zda jde o pokus o satiru či pomluvu. Název pořadu „Bez obalu“ by měl vytvořit představu o „holé pravdě jasně a zřetelně vyslovené“, která není zakrývána nánosem zbytečných slov. To, co však redaktor Miloš Čermák komentuje, je pouze účelovou dedukcí a lží. Pokud má program „Bez obalu“ ambice být satirickým obrazem, karikaturou či něčím podobným, pak by se neměl dotýkat vážných témat s vážně míněnými závěry. Dosud tomu tak nebylo – jde o investigativní pořad, který chce poukázat na vážné problémy našich dní. Pak je ale namístě požadavek objektivity, politické vyváženosti, vážnosti a důkazní podloženosti. Praxe dokazuje, že opak je pravidlem. Jde o jakousi fatu morgánu, vydávanou za reflexi skutečných událostí. Šlo o to, aby se schůzka exprezidenta Václav Havla s premiérem Jiřím Paroubkem stala jakýmsi „tajným setkáním“, o kterém věděl jeden /samozřejmě levicový/ novinář a vyjádření obou účastníků schůzky, které vyznívá pozitivně /…že by nám to dobře klapalo/ se nahradí prohlášením, že by pana Havla z premiéra „kleplo“. Úřad vlády České republiky se proti takovým komentářům ohrazuje. Předseda vlády považoval za dobré a správné, aby se s bývalým prezidentem setkal a v rozhovoru přednesli své názory na řadu vnitropolitických, ale i evropských témat. Václav Havel stál u obnovy demokracie v naší zemi a je mezinárodně uznávanou osobností. Předseda vlády Jiří Paroubek by rád obnovil diskuse s řadou osobností na mnoha témata a Václav Havel je rozhodně jednou z nich. Možná, že by bylo možné ponechat komentář bez reakce, pokud by byl zveřejněn v jiném, než veřejnoprávním médiu. Ale v uvedeném případě nelze jinak, než protestovat u vedení České televize, její Rady a též Rady pro rozhlasové a televizní vysílání tak, aby se toto médium, vytvářející v poslední době vlastní politiku, vrátilo ke svému poslání – objektivní a nezávislé žurnalistice. Šlo totiž o účelové, hrubé a podstatné zkreslení skutečnosti. |