indexok_r2_c02.gif(2kB)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

31.10. - 5.11.2005

ARCHIV

Nadstandard ministra Ratha

Nestandardní rodinné či mimorodinné vztahy politiků jsou něco, po čem zlomyslný tisk pase. Proto je veřejní činitelé úzkostlivě tají. Obyčejně to praskne a noviny, zejména ty bulvární, mají nějakou dobu o čem psát.

Nový ministr zdravotnictví je výjimečný případ: zvolil si poměrně originální a zjevně taky finančně náročné řešení, pěstuje si totiž hned dvě rodiny. A možnému provalení čelí tím, že o svých rodinných poměrech průběžně informuje veřejnost: „dlouhodobě to funguje“, „obě o sobě vědí“. Krédem pana doktora totiž je: „Každý má žít tak, jak mu to vyhovuje, nemám rád pokrytectví.“

Zdá se, že pokrytectví v pojetí dr. Ratha je záležitost poměrně široká. Ovšem, člověk se nemá šťourat v soukromí svých bližních: jenže když mu ho sami naservírují pod nos na stříbrném podnose, nic jiného mu nezbývá. Navíc je řešení dr. Ratha zajímavý případ k analýze.

V novinách jsem si přečetl řadu prý srovnatelných milostných historek našich „veřejných činitelů“. Například prezident Klaus se údajně spustil s mladičkou studentkou ekonomie. Dr. Macek se nejprve holedbal svými milenkami, pak se ovšem rozvedl a jednu z nich pojal za choť. Prezident v souvislosti se svým „případem“ prohlásil: „Člověk přechází ulici na červenou a samozřejmě musí počítat s tím, že uklouzne a přejede ho auto.“

Existuje jakési rozlišení mezi tím, co se stává, a tím, co se stávat má. Klaus o něm zjevně (ještě) ví. Dr. Rath o něm zjevně (už) neví. Zohledňovat je považuje za pokrytectví.

Manželství je jakási smlouva. Je to smlouva napořád a smlouva výlučná. Proto je snadné ji porušit. Pak má člověk za normálních okolností dvě možnosti: buď toho porušování dřív nebo později nechat, nebo se rozvést a vzít asi novou partnerku (v horším případě se rozvede a zůstane sám). Jsem přesvědčen, že obojí může člověku Hospodin odpustit a proto by to měli dokázat i voliči.

Dr. Rath volí třetí cestu. Dostávají se na ni buď lidé krajně nerozhodní nebo lidé odhodlaní ke všemu. Není těžké odhadnout, do které z těchto kategorií pan ministr patří. Pokud jde o označení této volby, napadá mne jedno poměrně přesné. Bohužel je žalovatelné, a tak si ho nechám pro sebe.

6. listopadu 2005