ARCHIVJeště k případu BenešMůj článek o případu Beneš vyšel v Mladé frontě Dnes s patetickým titulem „Spravedlnost pro Jana Beneše“. Titulek je dílem redakce a nelíbí se mi. Jednak nechci ze záležitosti dělat druhou dreyfusiádu, jednak, a to hlavně, mi nejde o spravedlnost specielně pro Beneše, ale o spravedlnost vůbec. Životopis a osobní zásluhy pana Beneše totiž do případu patří jen v tom smyslu, že pan Beneš má vlastně kliku, je osoba mediálně známá. Kdyby se totéž stalo mediálně neznámému důchodci, neštěkne po něm pes. Moje základní výhrada je tato: soud necitlivým přístupem k věci (jistě nechtě) požehnal bezohlednou sprostotu, která kraluje v každodenním životě naší společnosti. Co ho k tomu vedlo, je mi záhadou. Je jen a výlučně jeho dílo, že z malichernosti, která měla být, jak se říká, „řešena“ nanejvýš jako přestupek, se stal Případ s velkým P. Bohumil Doležal 18. října 2005 |