ARCHIV

Billboardová válka

Zvolte mne a vyhodím celé Vinohrady do povětří“, hlásal v roce 1911 plakát z volební kampaně na Královských Vinohradech. Na plakátu byl vyobrazen předseda Národně sociální strany bratr Václav Klofáč v anarchistickém širáku, s kulatou bombou v ruce. Doutnák už hořel, až se z něho jiskřilo. Autorem projektu byl Jaroslav Hašek, který se v obvodu ujal řízení volební kampaně pro Sociální demokraty i Národní sociály, přirozeně aniž by obě strany věděly, že zároveň pracuje i pro konkurenci. ČSNS vznikla totiž jako mladočeská depozitura v českém dělnickém hnutí a měla populistickým nacionalismem vyvažovat tehdejší marxistický internacionalismus Sociální demokracie: takže se obě strany k sobě měly jako pes a kočka.

Jaroslav Hašek má u nás následníky. V létě se na dálnici D1, jež je, jak známo, v krajně tristním stavu, objevilo několik billboardů s portréty ministrů a rádoby vtipnými nápisy: Velká díra ministra Šimonovského… atp. Buranská přisprostlost vtipkování prozrazuje, že v pozadí stojí někdo z ODS – místopředseda Langer se ani nenamáhal to popírat.

Jako odpověď se zanedlouho jinde objevily billboardy s panem Langerem a paní Němcovou, oba se drží kolem ramen, líbezně se usmívají a slibují divákovi, že zařídí technoparty i v jeho domovské obci. To vypadá ještě docela vtipně. PAK se objevil další, s předsedou Topolánkem, jeho poradcem Dalíkem a bytem v podhradí. Zde už byla inspirace z D1 docela zjevná. Sociální demokracie nemá samozřejmě s touhle kampaní nic společného.

Posledním výplodem je jakási variace na známé portréty prezidentů USA, vytesané do skály kdesi v americkém vnitrozemí. Zpodobněni jsou ovšem Paroubek, Topolánek, Kalousek a z nejasných důvodů i Ransdorf. A u toho nápis: „Na věčné časy?“ Zwyrtkovi Nezávislí s tím ovšem nemají nic společného (je zajímavé, jak snadno se vždycky pozná původce tohoto svérázného žertování).

To, co kdysi dělal Hašek z pobaveného cynismu, dělají autoři těchto kontrakampaní z blbosti. Považují za svůj prvořadý úkol přesvědčit veřejnost, že jejich političtí oponenti jsou pitomci. Úkol to za stávajících okolností bohužel není nesnadný. Jenže to, o čem by měli potenciální voliče přesvědčit, je, aby hlasovali pro jejich strany. Ne proto, že ti ostatní jsou pitomci, ale proto, že oni jsou chytří: že mají dobrý program a vědí, jak na to.

Předpokládejme, že volební kontrakampaň bude zcela úspěšná: všem stranám se podaří přesvědčit voliče ne o tom, že mají volit je, ale o tom, že nemají volit ty druhé. Výsledek je nasnadě: nikdo nebude volit nikoho.

9. října 2005