ARCHIV

Výroba pokušení

Následujícími řádky se vracím k příběhu z novin, kterého jsem si původně ani nevšiml.

Je to příběh britského obchodníka s textilem Lakhaního. Podle jména soudím, že se on nebo jeho předci do Británie přistěhovali z nějaké arabské země. Jednoho dne se na něj obrátili nějací lidé s prosbou, zda by jim neopatřil zbraně na teroristické útoky. A dali mu hned typ na ruské obchodníky, kteří jsou ochotni je prodat.

Lakhaní obchod sjednal a vzápětí se nestačil divit. Z teroristů se vyklubali agenti FBI, z ruských obchodníků agenti FSB. Přistižený delikvent byl předhozen soudu, který mu napařil čtyřicet sedm let vězení. V jeho případě je to prakticky doživotí.

Milovníci kýčovitých idyl se mohou rozplývat nad harmonickou spoluprací tajných služeb dvou supervelmocí, mezi nimiž to často neklape. Něco na způsob pitomého francouzského filmu, který pod názvem „Kdyby všichni chlapi světa“ u nás dávali někdy v polovině padesátých let.

Ve skutečnosti to zase až taková idyla není. Představme si krajní případ, pro organizátory akce relativně nejpříznivější: Lakhaní je notoricky známý dodavatel zbraní nejrůznějším teroristickým skupinám. FBI po něm pase už řadu let, ale nikdy se jí nepodařilo ho přistihnout. Proto nastraží past a delikvent se do ní chytí. Uspokojení z dobrého konce i v tomto případě poněkud kalí skutečnost, že polapený je posléze odsouzen za to, že prodával FBI zbraně nakoupené od FSB, a je takto odsouzen proto, že při tom, co skutečně udělal, se ho FBI přistihnout nepodařilo. Protože se nepodařilo ho přistihnout při skutečném činu, byl nainscenován fiktivní. A to je poněkud povážlivé.

Pokud je tomu ovšem tak, že si tajné služby vytypovaly jakéhosi obchodníka, u něhož předpokládaly, že by jim mohl naletět, a rozhodly se otestovat jeho občanskou spolehlivost, přičemž výsledkem bylo pro přistiženého doživotní vězení, není to povážlivé, ale strašné.

Je úlohou policie (co je FBI a FSB jiného než policie) vystavovat vytypované občany pokušení? Je úlohou policie napřed vyprovokovat trestnou činnost (aby pak mohla vykázat její odhalení)? My smrtelníci jsme ovšem hříšní a příležitost, jak se říká, dělá zloděje. Kdyby FBI spolu s FSB takových akcí nainscenovala deset tisíc (obávám se, že to překračuje jejich možnosti), dejme tomu, že by se jim podařilo přistihnout pět tisíc obchodníků, kteří netouží po ničem jiném než dodávat zbraně teroristům a stejně by to byli dřív nebo později udělali i bez obou tajných služeb. I tak zbude pět tisíc jiných, kteří o tom možná v slabých chvílích uvažují, ale neudělali by to, kdyby jim FBI a FSB nebyla takhle podstrčila příležitost přímo pod nos. Jistě, hřešit v srdci je jako hřešit ve skutečnosti. Jenže to neplatí ani ve všech případech a už vůbec to neplatí pro světskou spravedlnost.

Takže: není vlastně v tomto případě trestné to, co provedly obě tajné služby?

18. září 2005