ARCHIV

Na čem se dohodneme?

CzechTek byl pro policii další nepříjemnou situací. Nemohla totiž vyhrát. Buď jí bude kladeno za vinu, že nejednala dostatečně razantně a neochránila soukromý majetek, nebo jí bude vyčítáno, že postupovala příliš tvrdě.

I mnozí kritici policejního zásahu uznávají, že došlo k porušení vlastnických práv. Já jsem rád, že se policie rozhodla vlastnická práva bránit. Zaznívají sice hysterické výkřiky o gestapu, ale zkušenost praví, že takovým výkřikům se daří zejména v zemích, kde má policie ke gestapu daleko. Zaznívají slova o policejním státě a návratu před listopad, nicméně účastníci CzechTeku nebudou při výjezdu do zahraničí potřebovat výjezdní doložku. Nadto právě pro předlistopadové poměry platilo, že kdo má moc, nemusí vlastnická práva druhých respektovat. Pro neexistenci policejního státu svědčí, že své obhájci CzechTeku mohou své názory veřejně publikovat a ještě se jim patrně dostane většího aplausu než jeho kritikům.

Nemá-li se podobná situace opakovat a má-li být nalezena politická shoda v otázce, jak podobné situace řešit, musíme si ujasnit, jakými zásadami se budeme řídit a jakými prostředky budeme dosahovat, aby zásady, na nichž jsme se shodli, skutečně platily.

Navrhuji zůstat při tom, co už máme v ústavě: Soukromé vlastnictví je nedotknutelné. Pokud by některému zemědělci zničil louku jednotlivec, patrně by i mnozí, kteří hájí účastníky CzechTeku, souhlasili s tím, že by měl být potrestán a že by měl škodu nahradit. Pokud se tu louku rozhodnou zničit tisíce lidí současně, přestává tato zásada platit? Má policie hájit soukromý majetek jednotlivce jen tehdy, pokud proti ní stojí zase jen jednotlivec, a nechat věcem volný průběh, pokud se ho rozhodnou zničit stovky či tisíce lidí? Pokud nechceme princip nedotknutelnosti soukromého vlastnictví opustit, pak se bude situace příští rok patrně opakovat, protože účastníci CzechTeku ho zřejmě opět respektovat nebudou.

Přitom je řešení snadné a dostupné: Pronajmout si stadion či Sazka Arénu. Dokonce by po nich profesionálně uklidili.

Od politiků bych očekával, že přestanou s osobními výpady a nebudou vyslovovat hypotézy o tom, z jakých motivů politici z opačného tábora říkají to, co říkají, a navrhnou nějaké věcné řešení. Pochybuji ovšem, že je napadne něco lepšího než mne.

Dan Drápal