ARCHIV

Rovnice o příliš mnoha neznámých

V pátek 28. října proběhne třetí prezidentská volba. Následující řádky jsou jakýmsi pokusem o zmapování terénu, výchozího postavení obou kandidátů a o popis toho, jak se v tuto chvíli jeví jejich šance. Nemám přitom ctižádost předpovídat budoucnost, ve hře je příliš mnoho proměnných veličin.

V Poslanecké sněmovně Parlamentu sedí 70 poslanců ČSSD, 58 za ODS, 41 za KSČM, 21 za KDU-ČSL a 10 za US-DEU. Z nich 97 (všichni poslanci menších koaličních stran a 66 sociálních demokratů) se podepsalo pod Sokolovu kandidaturu. Papírově je tedy situace přehledná. Sokol sice v prvním kole nedostane kvórum potřebné ke zvolení, ale bez problémů postoupí do druhého.

Senát je ve srovnání s PSP džungle: kromě 11 sociálních demokratů, 26 senátorů ODS, 15 lidovců a 16 zástupců „Klubu otevřené demokracie“ (vlastně US-DEU) tu zasedají tři komunisté, pět nezávislých s vlastním klubem a pět nezařazených. Zde Sokola podpisem podpořilo 41 senátorů – všichni sociální demokraté a lidovci, až na dva všichni „Otevření demokraté“ (příšerné jméno) a předsedkyně Nezávislých Rögnerová.

Sokol potřebuje pro třetí volbu (pro jednoduchost počítáme se stoprocentní účastí) o tři hlasy více, než kolik je podepsáno pod jeho kandidaturou. Není vyloučeno, že by je mezi nezávislými a nezařazenými mohl sehnat.

Z toho jako pravděpodobný scénář vyplývá:

a) v prvním kole nebude zvolen nikdo,

b) v druhém nebo ještě spíš ve třetím kole se podaří zvolit Sokola.

Naopak velmi nepravděpodobným se jeví, že by

a) z prvního kola v PS postoupil Václav Klaus

b) a ten pak nejspíš ve třetím kole nepřímou volbu taky vyhrál, protože prosokolovská fronta by se rozložila.

Ve hře je bohužel příliš mnoho proměnných, které mohou s těmito banálními odhady pořádně zamíchat. První z nich je ČSSD. Lze očekávat úpornou odvetnou akci za operaci Důchodce: Zemanovým stoupencům jde o politickou existenci. Už první kolo bude krajně zajímavé tím, že poskytne nepřímou informaci o stupni rozloženosti ČSSD. Je skoro neuvěřitelné, že by proti Sokolovi v PS hlasovali jen čtyři sociální demokraté. I patnáct socialistických hlasů proti Sokolovi (bude je možné identifikovat jen přibližně, volba je tajná) by zkorigovalo představy o slabosti zemanovců, které vyplynuly z potupné porážky jejich guru v minulé volbě. A pokud by z PS postoupil do druhého kola Klaus, bude to pro Špidlu potupná porážka a jeho předsednické křeslo v ČSSD se mocně rozkymácí. Zemanovci tedy budou v pokušení neodevzdávat v PS v prvním kole neplatné hlasy, ale volit Klause: je to pro ně výhodné.

Druhá proměnná je KSČM: vyhovuje jí pozice, kdy se o ni ostatní musejí chtě nechtě ucházet. Mění se tak nezvratně její postavení na české politické scéně. Kromě toho má zájem na politické nestabilitě, která jí může otevřít cestu k podílu na moci. Vyhovovalo by jí, kdyby Zeman obnovil svůj vliv v ČSSD. Kdyby tedy komunisté měli postupovat racionálně v souladu se svými zájmy, museli by v prvním kole hlasovat většinou pro Klause (je ovšem otázka, zda si ho vzhledem k členstvu a voličům mohou dovolit podpořit unisono), a pak mají daleko větší šanci postarat se, aby nebyl zvolen nikdo.

Třetí proměnná je US-DEU a v o něco menší míře KDU-ČSL. V okamžiku, kdy budou cítit, že Sokol je nezvolitelný, mohou se někteří poslanci a senátoři těchto stran přiklonit ke Klausovi. To, že by byl opravdu zvolen, výrazně ovlivnit nemohou, mohou však velmi snadno dosáhnout toho, že nebude zvolen nikdo.

Potud spekulace od zeleného stolu. Bude velmi zajímavé sledovat, co s nimi v pátek provede košatý život.

26. února 2003