ARCHIV

Hans-Gert POETTERING a Elmar BROK za skupinu PPE-DE
(Skupina Evropské lidové strany Křesťanských demokratů a Evropských demokratů)

Martin SCHULZ za skupinu PSE
(Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu)

Graham R. WATSON, Annemie NEYTS-UYTTEBROECK a Jan Jerzy KUŁAKOWSKI za skupinu ALDE (Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu)

Daniel Marc COHN-BENDIT a Monica FRASSONI za skupinu Verts/ALE
(Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance)

Jens-Peter BONDE za skupinu IND/DEM
(Skupina nezávislých/demokracie)

Brian CROWLEY a Cristiana MUSCARDINI za skupinu UEN
(Skupina Unie pro Evropu národů)

Debata:

Dnešnímu schválení usnesení včera předcházela rozprava v plénu o budoucnosti Evropy 60 let po skončení Druhé světové války. Na téma už v pondělí promluvil předseda EP José BORREL FONTELLES (PSE, ES).

Ve včerejší debatě většina poslanců ocenila přínos evropské integrace pro zachování míru a přivítala plánovanou Ústavu pro Evropu. Řada poslanců poukázala i na útlak, jemuž byly po osvobození od nacismu vystaveny státy sovětského bloku.

Debatu zahájil lucemburský premiér Jean-Claude JUNCKER, jehož země v tomto pololetí předsedá Evropská unii. JUNCKER připomněl znovuzískané hodnoty a ocenil přínos loňského rozšíření unie i o státy, které nebyly svobodné ani dlouhá desetiletí po válce: "Neměly právo na sebeurčení. Musely se rozvíjet pod režimem, který jim byl vnucen."

"Skutečná svoboda do celé Evropy přišla až po pádu Berlínské zdi", zdůraznil předseda Evropské komise José Manuel BARROSO. Zároveň ocenil i "otce evropské intergrace" Roberta Schumana, Jeana Moneta a Alcida de Gaspariho.

BARROSO poukázal i na úskali integrace: "Evropská unie nemůže být obětí vlastního úspěchu." Rozšiřování by sice podle předsedy Komise mělo pokračovat, ale unie zároveň musí reagovat na rostoucí obavy občanů. BARROSO zdůraznil, že klíčem k úspěchu a lepšímu životu Evropanů je svoboda. K prosperitě podle něho přispěje i ratifikace Ústavy pro Evropu.

Poslanec Hans-Gert POETTERING (PPE/DE, DE) za svou frakci připomněl oběti války, ale zdůraznil i to, že ji způsobil nacistický režim: "Jeho největší zločin byl holocaust." POETTERING připomněl, že "roku 1945 byl poražen nacistický totalitarismus, ale po Evropě se začal roztahovat totalitarismus stalinistický." Jedinou správnou odpovědí na minulost podle něho je Evropské unie.

Poslanec Martin SCHULZ (PSE, DE) označil tzv. Třetí říši za nejtemnější kapitolu dějin. "Boj o demokracii je každodenním bojem", zformuloval jménem své frakce zformuloval hlavní poučení z války a jejích důsledků. Za "smysl Evropské unie" SCHULZ označil neustálý boj proti rasismu, antisemitismu a intoleranci. Za nutnost označil i aktivní vystupování proti jeho původcům.

Poslanec Graham R. WATSON (ALDE, UK) připomněl jménem své frakce výdobytky integrace: "Evropská unie je bezpochyby velkým úspěchem." Udržení stability a prosperity nicméně není samozřejmostí - i proto je podle WATSONA třeba schválit Ústavu pro Evropu.

Poslanec Daniel Marc COHN-BENDIT (Verts/ALE, DE) jménem své frakce zdůraznil, že válečné hrůzy v Evropě neskončily rokem 1945: "Masakry ve Srebrenici byly teprve před deseti lety." Zároveň vyzval, aby unie trvala na dodržování lidských práv v Rusku i v Číně. Schválení Ústavy pro Evropu COHN-BENDIT označil za "závazek vůči našim dětem".

Poslanec Francis WURTZ (GUE/NGL, FR) jménem své frakce návrh usnesení odmítl. Pozastavil se mimo jiné nad pozorností, kterou věnuje nejen zločinům nacismu, ale i stalinismu. Ty podle něho nelze zlehčovat, v rezoluci by podle WURTZE mělo jít hlavně o vítězství nad nacismem.

Poslanec Maciej Marian GIERTYCH (IND/DEM, PL) uznal úlohu Sovětského svazu při porážce nacistického Německa. Poukázal ale i na to, že Polsku na dlouho vnutil komunismus.

Kriticky se o rozpínavosti sovětského režimu vyjádřil i poslanec Wojciech ROSZKOWSKI (UEN, PL). Malou pozornost pro poválečný útlak například pobaltských republik kritizoval i poslanec Philip CLAEYS (NI, BE).

Na nepochopení řady Západoevropanů pro dopad komunistických režimů poukázal poslanec József SZÁJER (PPE/DE, HU). Poslankyně Tatjana ŽDANOKA (Verts/ALE, LV) varovala, že rezoluce může povzbudit lotyšské zákonodárce k diskriminačním krokům vůči ruské menšině. Nad porovnáváním nacismu a stalinismu v návrhu rezoluce se pozastavil poslanec Giusto CATANIA (GUE/NGL, IT).

Z českých poslanců v debatě vystoupila Jana BOBOŠÍKOVÁ (NI, CZ). Evropští lídři jsou podle ní zaslepeni vizí, že mír zajistila pouze evropská integrace. Podle BOBOŠÍKOVÉ mír v Evropě zajistila i přítomnost amerických vojsk a prosperitu i dynamický vývoj azijských ekonomik. "I revoluce v mé zemi vznikla bez řízení z Bruselu", dodala tato nezařazená poslankyně EP.

BOBOŠÍKOVÁ zároveň kritizovala Ústavu pro Evropu, kterou označila za nespravedlivou. Občané podle ní evropskému projektu nerozumějí i proto, že postrádají "konkrétní srozumitelné činy": "Uzavírání se světu nevyřeší problémy, jimž Evropa čelí", prohlásila BOBOŠÍKOVÁ, která vládním politikům vytkla "zbabělý ekonomický euronacionalismus".