ARCHIV

Smíření 95

mezi Čechy a sudetskými Němci

Společné prohlášení sto pěti českých a sudetoněmeckých intelektuálů, novinářů,
studentů a dalších veřejně činných občanů
V Praze a Bonnu v březnu 1995 u příležitosti roku tolerance vyhlášeného Organizací spojených národů a padesátého výročí konce druhé světové války.

Určeno:
Vládě České republiky, politické reprezentaci sudetských Němců, České tiskové kanceláři, agenturám DPA a Reuter a dále všem českým a německým médiím,
především však české a sudetoněmecké veřejnosti.
Zveřejněno zároveň v Praze a v Bonnu 28. března 1995

V roce 1995 vzpomínáme 50. výročí konce druhé světové války. Tento rok byl zároveň Spojenými národy prohlášen za "Rok tolerance", rok boje proti nenávisti, intoleranci a násilným skupinovým konfliktům. Chtěli bychom přispět k naplnění tohoto záměru následující iniciativou.

Před půlstoletím nařídila tehdejší československá vláda vyhnání více než tří milionů Němců z českých zemí a ze Slovenska. Stalo se tak za souhlasu většiny českého obyvatelstva a se schválením vítězných mocností. Sedm let ĺpředtím byla Československá republika okleštěna vnuceným mnichovským diktátem velmocí, což mělo za důsledek její bezbrannost a nakonec ztrátu svobody. Většina sudetských Němců přivítala a podporovala tuto politiku rozdělení. Dvacet let předtím byli tito sudetští Němci rovněž nuceně přičleněni k československému národnímu státu. Ještě dříve předtím, za Rakousko-Uherské monarchie, ztroskotaly všechny pokusy o česko-německé vyrovnání v rámci českých zemí.

To všechno je sice historie, ale nejen historie: pouhou historií se tyto události stanou teprve tehdy, až za nimi obě strany, Češi i sudetští Němci, udělají ve vzájemné shodě definitivní tečku.

Během posledních stopadesáti let se Češi a Němci v českých zemích navzájem odcizili tak, že nakonec došlo ke dvojímu rozchodu ve zlém - v roce 1938 a 1945. Otevřené důsledky minulých rozhodnutí otravují ovzduší ve střední Evropě a působí nepříznivě na česko-německé vztahy. Je třeba, aby Češi a sudetští Němci společně nalezli dobrou vůli a podali si ruce na důkaz usmíření a ochoty ke spolupráci ĺv duchu německo-české smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci.

Navrhujeme proto neprodleně zahájit jednání mezi českou vládou a politickou reprezentací sudetských Němců. Obsahem těchto jednání by měly být všechny otázky, které aspoň jedna ze stran považuje za otevřené. Za nezbytnou považujeme zejména formulaci společného stanoviska k problematickým rozhodnutím minulosti, jež bude opřeno o všeobecně uznávané normy lidských a občanských práv. Dále navrhujeme, aby se jednání obou politických reprezentací soustředilo na společný program spolupráce mezi Čechy a sudetskými Němci. Tento program by měl zahrnovat umožnění návratu těm vyhnaným, kteří si ho budou přát, za podmínky, že budou mít stejná práva jako ostatní občané ČR. Navrhujeme dále vytvořit společnou česko-německou nadaci se státní účastí za účelem podpory konkrétních projektů v českém pohraničí. A navrhujeme konečně, aby Češi a sudetští Němci společně podporovali rozšíření již existující přeshraniční spolupráce mezi sousedícími oblastmi ČR a SRN, jež by postupně měla nabýt podoby, jakou mají v západní části Evropy již ĺřadu let fungující euroregiony - za respektování zákonného rámce, platného v obou státech.

V Praze a v Bonnu, 28. března 1995

V České republice uvedené prohlášení podepsali :

Luděk Bednář, redaktor
Dr. Pavel Bělina, historik
David Binar, redaktor
Ivan Binar, novinář
Dr. Milan Buben, historik a vysokoškolský učitel
Robert Čásenský, student sociologie a novinář
Libor Černý, student sociologie a novinář
Lubor Dohnal, režisér a scénárista
Bohumil Doležal, politolog a publicista, vysokoškolský učitel
Adam Drda, novinář
Monika Elšíková, scénáristka a publicistka
Jiří Fidler, historik
Dr. Josef Forbelský, vysokoškolský učitel
Vratislav Förber, redaktor
Miloš Fryš, filmový kritik
Petr Havel, historik
Zbyněk Hejda, vysokoškolský učitel
RNDr. František Hodík, jaderný fyzik
PhDr František Honzák, publicista
Miloš Hübner, evangelický duchovní
Milan Churaň, historik
Pavel Grombíř, podnikatel
Jana Jágrová, sekretářka redakce
Vladimír Just, historik a publicista
Bedřich Karel, publicista
PhDr. Antonín Klimek, historik
Ing. Stanislav Kněnický, reportér televizního zpravodajství
Jan Kreuzer, podnikatel a publicista
Milan Kubes, novinář
Doc. dr. Rudolf Kučera, politolog
Jiří Loewy, novinář
Sergej Machonin, divadelní kritik
Václav Malý, katolický kněz
Emanuel Mandler, historik a politolog
Jitka Matoušková, poslankyně obecního zastupitelstva
Doc. dr. Václav Mezřický, vysokoškolský učitel
Stanislav Milota, kameraman
Josef Mlejnek sr., redaktor a esejista
Josef Mlejnek jr., publicista
Katrin Moravcová, studentka
Michal Musil, student historie a publicista
Jiří Němec, psycholog
Dana Němcová, psycholožka
Jan Nedvěd, programátor
Anastáz Opasek, arciopat benediktinského kláštera
Milan Otáhal, historik
Zbyněk Petráček, novinář Alena Petruželková, knihovnice
JUDr. Petr Pithart, právník
Petr Placák, publicista
Pavel Procházka, mediální manažér
Ing. Vojtěch Průša, podnikatel
MUDr. Petr Příhoda, vysokoškolský učitel a publicista
Jan Sokol, filosof
Andrej Stankovič, knihovník a publicista
Vladimír Struska, důchodce, býv. politický vězeň
Pavel Šafr, publicista a manažér
Jindřich Šídlo, novinář
Michael Špirit, literární kritik a historik
Petruška Šustrová, publicistka
Marian Švejda, režisér
Petr Teichmann, systémový inženýr
Jan Vevera, student
David Vondráček, scénárista
Zdeněk Werner, ředitel kulturní nadace
Martin Zvěřina, redaktor
PhDr. Karel Žaloudek, sociolog

Ve Spolkové republice Německo prohlášení podepsali :

Dr. Peter Becher, výkonný tajemník Spolku Adalberta Stiftera
Oskar Böse, spolkový kulturní referent Sudetoněmeckého krajanského sdružení
Leopold Chalupa, generál - býv. velitel skupiny vojsk NATO - střed
Wolfgang Egerter, býv. státní sekretář, spolkový předseda Sudetoněmeckého sociálního institutu
Gernot Facius, novinář
Rudolf Friedrich, poslanec zemského sněmu Hessenska
Volkmar Gabert, předseda Seligerovy obce
Dr. Peter Glotz, poslanec Spolkového sněmu
Rüdiger Goldmann, poslanec Zemského sněmu Severního Porýní - Vestfálska
Prof. dr. Rudolf Grulich, vědecký ředitel Institutu pro církevní dějiny Čech, Moravy a Slezska
Josef Grünbeck, poslanec Spolkového sněmu
Dr. Herbert Haischmann, předseda rady Nadace Bohemia
Prof. dr.h.c. Otto Herbert Hajek, předseda spolku Adalberta Stiftera
Prof. dr. Johannes Hampel, univerzita Augsburg
Helmut Harbich, poslanec Zemského sněmu Severní Porýní - Vestfálsko
Prof. dr. Kurt Hei ig
Dr. Rudolf Hilf Peter Hucker, dipl. národohospodář
Egon Jüttner, poslanec Spolkového sněmu
Dr. Alfred Kirpal, zástupce zemského předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení Duryňsko
Hans Knapek, komerční inženýr
Dr. Otfried Kotzian, vedoucí Institutu pro Bukovinu
Dr. Horst Kühnel
Franz Peter Künzel, šéfredaktor kulturního časopisu Sudety
Sigrid Leneis, zemská kulturní referentka Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bavorsko
Dr. Horst Mahr, viceprezident Bádensko-Württemberské banky
Dieter Max, předseda Krajanského sdružení Chebsko
Franz Olbert, generální tajemník Ackermannovy obce
Gerhard Pieschl, světící biskup, pověřenec Německé biskupské konference pro uprchlíky a vyhnance
Walter Pilz, dipl. fyzik
Horst Pobel, zemský předseda sudetoněmeckého krajanského sdružení v Berlíně
Prof. dr. Friedrich Prinz, Univerzita Mnichov
Erich Sandner, Seligerova obce Bavorsko, výkonný předseda Sudetoněmecké rady
Prof. dr.h.c. Josef Stingl, býv. prezident Spolkového úřadu práce
Reinfried Vogler, advokát
Gustav Wabro, státní sekretář Bádenska - Württemberska
Herbert Werner, předseda Ackermannovy obce
Dr. Johannes Zeschick, opat benediktinského kláštera v Rohru