ARCHIV

Rovnost stejnost za každou cenu

S takovým postulátem, nepřijatelným zejména mohamedánům, nebudou souhlasit i někteří příznivci odlišných světonázorů. Však pravda pravdoucí, je zcela výlučným údělem žen rodit děti a naprosto všichni muži jsou ušetřeni menstruační nepříjemnosti. Víc vynikají v boxu než ve vyšívání, dovedou zvedat větší břemena, běhat rychleji, vrhat předměny do větší dálky a v tenisových utkáních se od nich vyžadují tři a nikolik jen dva vítězné sety.

Přejděme od svalů k mozku. Ženy se projevují jako zdatnější lingvisté, muži spíš jako matematici, v rolích inženýrských. V našem genetickém uspořádání se doopravdy lišíme. Významná kniha Davida C. Gearyho (Male, Female: The Evolution Of Human Sex Differences) z roku 1998 obsahuje 52 stran bibliografie, a od té doby došlo ke zrodu stovek, ne-li tisíců odborných publikací na toto téma. Když ale Lawrence Summers, prezident Harvardovy univerzity, začátkem tohoto roku 2005 si troufl udělat zmínku o innate (vrozených, přirozených) differences mezi pohlavími, obrovský požár rozhořčení vzplál na střeše tohoto v Americe nejslavnějšího učení. Ozvaly se hlasy, pokládající rektorská slova jako threat (hrozbu), chytli se toho novináři, kauza se stala tématem úvodníků v předních novinách a Summers své politicky inkorektní vyjádření samozřejmosti schlíple omlouval a odvolal.

- - -

Muži se věnují boji, ženy kuchyni! Toto starodávné, jakkoliv sexistické rčení ale potvrzuje dosavadní stav věcí, však stačí se pozastavit ve Washingtonu před pomníkem padlých ve vietnamské válce. Na dlouhé zdi jsou vytesána jména 58.000 mužů a 8 žen. Tytéž hlasy, které protestovaly proti nasazení amerických vojáků v zámoří, se nicméně domáhaly práva žen v uniformách angažovat se kdekoliv ve světě ve válečnických rolích bez omezení. Nikoliv tedy jen podpůrné služby, ale zasáhnout v první linii bitevní vřavy, mít tak i přiležitost k dosažení vyšších hodností.

Když tedy taková rovnoprávnost, měla by být i do všech ničivých důsledků. Již zmíněná Harvardova univerzita průzkumem 900 žen v uniformě však zjistila, že 70 procent respondentek sice vyjádřilo souhlas s rovnoprávným bojovým nasazením, ale jen 11 procent by se ucházelo o takovou poctu. (Zarputilé feministky a jejich mužští podpůrci odmítli se poučit z nepěkné zkušenosti v Izraeli, kde ve válce roku 1967 tento experiment zkusili a příště ho už neopakovali. Důvodem byl nejen devastující dopad na psychologické rozpoložení žen v bitevní linii, ale i mužů při pohledu na roztrhané ženské tělo a při pomyšlení, jak s nimi asi bude naloženo, když živé padnou do zajetí.)

V období mezi druhou světovou válkou a konfliktem ve Vietnamu, v amerických vojenských složkách ženy tvořily pouhá 2 procenta. V první válce v Kuvajtu proti Saddamovi jejich podíl již vzrostl na 11 procent. V současné době celkem 224.000 žen v uniformách jsou součástí vojenské moci o celkovém počtu 1,4 milionu. Růst feminizace

je znatelný i na utrpěných ztrátách. Zatímco ve Vietnamu osm žen – všechny z nich ošetřovatelky -. ztratily život, konflikt v Iráku a Afghánistánu si prozatím vyžádal život 31 žen, z nichž jen jedna sloužila u zdravotníků.. Podle údajů Pentagonu, již víc než 230 žen obdrželo medaili (Purple Heart) za zranění, utrpěné ve střetu s nepřítelem na Středním východě. Zranění též velmi vážná jako třeba amputace či ztráta zraku. Hůř se například měří následek druhu zkušeností, jimiž prošla jednoduchá vojanda Jessica Lynch ze státu West Virginia, z iráckého zajetí dramaticky vysvobozená a okamžitě mediálně proslulá. Vyšetřující lékaři nenašli kule a úlomky šrapnelů na jejím těle, ale důkladně poničené genitálie následkem mnohonásobného znásilňování, na které postižená naštěstí zareagovala totální amnézií.

V období od druhé světové války do prvního konfliktu na Středním východě v roce 1991 žádná žena v americké uniformě nepadla do nepřátelského zajetí . Zůstávají však tuze kýženým cílem, po němže baží teroristé, zejména Abu Musab Zarqawi., hrdlořez vlastní rukou.

- - -

Na indiánské rezervaci Papago v jižní Arizoně mě zaujala výzva k návštěvě semináře na téma Spouse abuse – instruktáže, jak nemlátit manželky. Pokrok však neutuchá, jak dokazuje rezervace Pine Ridge, kde nezaměstnanost 46.000 příslušníků národa Siouxů z větve Oglala, potomků legendárního bojovníka jménem Crazy Horse, dosahuje 85 procent. Přežívají z vládních podpor už šest generací. V prosinci 2004 ale došlo k povýšení ženy do role náčelnice kmene. Stala se jí rovněž z veřejných podpor mnohá leta živená aktivistka Cecilie Fire Thunder čili Cecilie Ohnivý Hrom. Svůj inaugurační projev pronesla v řeči lakota.

Není jediná. V čele kmene White Earth Chippewa ve státě Minnesota teď stojí žena Erma Vizenor, univerzitně vzdělaná, s doktorátem (rovněž z Harvardu) a se zásluhou docílit u federálního soudu odsouzení předchozích kmenových funkcionářů.

Jako první takovou mohykánkou a hlavní náčelnicí kmene Cherokee, toho druhého nejpočetnějšího v zemi, se v Oklahomě před dvěma desetiletími stala Wilma Mankiller čili Zabiják/Zabíječka mužů. Citován je její výrok (The Economist, 29.1.2005), že na rozdíl od mužů, kteří se utápějí v sebelítosti a nostalgických vzpomínkách na vlastní heroickou minulost, ona raději zdůrazňuje přísloví Mohawků, že je obtížné vidět budoucnost skrze slzy ve vlastních očích.

Ota Ulč