ARCHIV

Pověsit!

Diskusní fóra k článkům na českých internetových serverech fungují aspoň zčásti jako kabinety pro ukájení české spodiny. A tak před nedávnem proběhl na Českých novinách na okraj nějakého článku o současné vládní krizi tento dialog:

Autor: Radovan3, předmět: ODS

A co Mirek Topolánek, který pral státní peníze určené na asistenta a provoz kanceláře přes svou ženu? Celkem to bylo cca 1,5 mil. Kč. Z vlastní dcery pak udělal bílého koně a nastrčil ji místo sebe do firmy… To je rodinka…

Autor: ODS vins, předmět: Topolánek

Topolánek je jedinej politik, kterej dokáže po volbách pověsit všechny socanský šmejdy, tak se do něj přestaň navážet, nebo budeš viset taky!!!

Autor: Radovan3, předmět: Co?

To chceš vědět lidi zas to, že říkají pravdu o ODS? Prostě kradl, tak kradl…

Autor: ODS vins, předmět:

Ty svině, ty pudeš jako první!!!

Nejde mi teď o podstatu obvinění (je zjevné, že není důvodu, proč by si např. senátor nemohl zaměstnat jako asistentku manželku, pokud tu práci bude opravdu vykonávat), pozoruhodná je jiná věc: ačkoli o panu Topolánkovi nemám nějak zvlášť vysoké mínění, dám ruku do ohně za to, že ho nikdy v životě nenapadlo a ani nenapadne chtít někoho věšet, stejně jako většinu z nás, kteří obýváme tuto hezkou planetu (s věšením by asi měl problémy nejen technické i ten, co ho velkohubě slibuje - i když kdož ví, v době, kdy se u nás opravdu tak říkajíc z vůle lidu věšelo - po květnu 1945, v padesátých letech - se vždycky našla řada ochotných rukou). Pokud by však předseda ODS můj zápisník četl (jako že ho nečte), dal bych mu za domácí úkol zvážit: čím to je, že jeho strana přitahuje takovouhle svoloč? Znám řadu členů ODS v Praze i na venkově: jsou to úplně normální slušní lidé, v něčem se shodneme, v něčem ne, věšet jsme se kvůli tomu navzájem nikdy nechtěli. Obávám se, že důvody nejsou v těchto nízkých patrech.

Hned po vzniku strany se v ní díky zejména Miroslavu Mackovi etabloval zvyk říkat v rámci kácení model mj. i věci, na něž by se člověk měl stydět i jen pomyslit. Později přišel sarajevský atentát, pokus řešit vážnou krizi ve straně podraznickými a nedemokratickými prostředky. ODS se ubránila a nová garnitura se, pokud jde o aroganci, shlédla ve svém předsedovi: jenže, quod licet Iovi… A špatné příklady přitahují. Od té doby za sebou strana táhne jako kometa chvost chuchvalce hulvátského sprosťáctví podokresní úrovně, nijak se nelišící od toho, jímž se kdysi pyšnili Republikáni.

Neměli by s tím v ODS něco dělat? Strana, kolem níž se soustřeďují lidé s chutí věšet, může být nakonec jednou - až jich bude moc - k věšení přivedena, i když teď na to ani trochu nepomýšlí. Jsou horliví a oddaní stoupenci, o něž není radno stát.

26. února 2005