ARCHIVCo nechceš, aby jiní činili tobě…nečiň ty jim. Tenhle citát z evangelia sice není přesný (tam, je to řečeno pozitivně: čiň jiným jen to…), ale stal se okřídleným. Vztahuje se tak či onak k lecčemus. Například k vášnivé debatě, která se v českých médiích rozvinula poté, co si představitelé naší židovské komunity stěžovali na reklamní klip, propagující jakousi soutěž obchodního řetězce Mountfield. V reklamě vystupuje mj. postava „ortodoxního žida“ s pejzy a v patřičném úboru. Dává najevo nespokojenost s horentní výhrou: „mohlo to být lepší“ Typická je reakce J. X. Doležala v Lidových novinách: „I pan Pavlát (jeden z protestujících, bd) svým článkem vytváří dojem, že Židé jako celek jsou naprosto narcistní, netýkaví a vyšinutí ukřivděnci, kteří doslova v čemkoliv vidí útok na sebe. Že jde o paranoidní komunitu, která nesnese špetku humoru a bere sebe sama se smrtelnou, křečovitou a trapnou vážností. Což samozřejmě musí vytvářet u všech, kteří nejsou členy židovské komunity, dojem, že Židé jsou v podstatě nesnesitelní, nedotknutelní a nesnášenliví idioti.“ Jiní odkazovali na to, jak si Židé dovedou dělat legraci sami ze sebe, a že postava lakomého Skota neznamená nutné „antiskotismus“. Upřímné překvapení a neporozumění publicistů mimo židovskou komunitu pro obdobné situace je velmi typické. To, co povařují za nevinnou legraci, je pro druhé zdrojem pohoršení. Jak mohou být tak úzkoprsí! V evangeliích existuje sice několik návodů pro podobné situace, ale drtivá většina české veřejnosti s nimi má problém tak velký, že je nikdy ani nečetla. A autoři reklamy to nepochybně nemysleli nijak špatně. Je to vlastně jen otázka taktu. Není to však otázka nepodstatná. Především je třeba vysvětlit omyl. Ve zmíněném klipu nejde o postavu „ortodoxního žida“, jak psaly české noviny, ale „Žida an sich“: jakými jinými „poznávacími znaky“ by vlastně měl být vybaven? To je detail jen zdánlivý. Nejlépe bude si nejprve převést problém do podoby, v níž nás osloví, protože budeme „v tom“. Představte si třeba německý reklamní klip: vystupuje v něm Čech, mluví s komickým přízvukem, právě se mu podařilo ukrást v samoobsluze flašku Jägermeistera a mumlá si pod vousy: mohlo to být lepší. Myslím, že by v takovém případě protestoval jménem národa sám náš pan prezident. „Skotská“ paralela je docela zavádějící. Skotská komunita nikdy nebyla v Evropě vydána všanc dlouholetému ostrakizování, pronásledování, týrání a ovšem i systematickému okrádání. Nikdo se ji nakonec nepokusil s částečným úspěchem úplně vyvraždit. Průvodním rysem této staleté kalvárie byly karikatury podobné tomu, co předvedla zmíněná reklama (kdo se chce přesvědčit z domácích zdrojů, nechť si najde v Knihovně Národního muzea skvostnou satirickou přílohu Národních listů vydanou u příležitosti Hilsnerova procesu). Neexistuje žádný antiskotismus. Zato existuje antisemitismus, na západ od nás v zastřené podobě, u nás dosud občas i v nezastřené. Tím nemá být řečeno, že by Židé, židovská komunita, Izrael a Izraelci nemohli být nazíráni kriticky. Kriticky lze nazírat všechno. V případě, o němž píšeme, ale o žádnou kritiku nejde. Když německý prezident mluvil v Knesetu svou mateřštinou, část poslanců se zvedla a odešla. Tu reakci sice chápu, ale nesouhlasím s ní. Postoj pana Pavláta a federace židovských obcí chápu a souhlasím s ním. 6. ledna 2005 |