ARCHIV

Paranoia na pokračování

Causa "Bití lidí v Iráku" nabírá na intenzitě. Nové snímky přináší Al-Arabíja či Al-Džazíra, po nich (ale i před nimi) západní televize. Týráni jsou nejen vojáci, ale údajně i civilisté, nyní i novináři a jejich spolupracovníci. Hlásí se i ti, kteří byli týráni již dříve, ale z různých důvodů to hlásí až dnes, popřípadě teprve dnes jsou jejich případy oprašovány (případ nezávislých žurnalistů Semana, Bismuta a Castra). Nová odhalení jsou v podstatě každodenní záležitostí, sociální rejstřík obětí je stále širší, mediální zájem stále intenzivnější.

Výsledkem je následující mediální obraz okupační správy v Iráku: země je zamořena neúspěšnými okupanty, kteří si své frustrace vybíjejí na komkoli, kdo jde okolo. Všem vévodí sadistické desátnice US Army. Podle toho, jak jsou prezentovány, se zřejmě jedná o nový lidský druh vytvořený za účelem šikanování mužů. A pravděpodobně naklonovaný v pěstírnách CIA. K ruce jsou jim submisivní kolegové mužského pohlaví. Všichni tito lidé mají ohromnou zálibu ve fotografování: fotek je tolik, že personál vojenské policie a věznic kromě focení a týrání nic jiného nemůže stihnout.

Drze se ptám, jestli celý tento obraz, který je pěstěn s mimořádnou pečlivostí všemi dominantními médii planety, odpovídá skutečnosti. Ptám se, jestli média, která kladou ohromné mravní nároky na každého živého tvora amerického původu, který se po Iráku motá, sama podobným normám postojí. Ptám se, jestli je jediným cílem potrestat viníky dokázaných nechutností.

Mediální obraz skutečnosti myslím neodpovídá. V žádné zemi nelze nad teroristy zvítězit rychle. Tažení proti malajským komunistickým teroristům, nejúspěšnější operace tohoto druhu v moderních dějinách, zabralo Velké Británii druhou polovinu čtyřicátých a padesátá léta. Reálné možnosti vojáků prostě neodpovídají (a nemohou odpovídat) požadavkům rychlosti, po které média touží. Zde je nepřekonatelný rozpor. Mravní nároky, kladené na politiky, na sebe média nevztahují. Případ falsifikátů z Daily Mirror a Boston Globe, je hromadně zlehčován a v podstatě vytlačen na okraj zájmu. Rovněž se mi zdá, že legitimní cíl potrestat vinné má, tím jak skutečnost rozšiřuje, značně ambicióznější pozadí: zlikvidovat iráckou operaci jako celek. Doufám, že se mýlím.

Zdeněk Švácha