ARCHIV

Jaké trendy existují v KSČM?

Pedanti, kteří jsou rádi, když nalézají věci pokaždé na svých místech, mohou být s víkendovým sjezdem KSČM spokojeni. Při volbě nového stranického lídra zkušení delegáti nejprve v osobě dosavadních místopředsedů Ransdorfa a Exnera spolehlivě eliminovali pravý a levý extrém: oběma úchylkářům se dostalo mizivé podpory. Následoval titánský souboj dvou představitelů středního proudu. Bylo sice jedno, kdo z nich vyhraje, přesto vyhrál současný předseda: jistota je jistota.

KSČM je velká jistota uprostřed chaosu našeho postkomunistického světa. Od roku 1993 má stejného předsedu. Neměnný zůstává i kurs strany. Je otázka, zda se u politických stálic tohoto typu dá vůbec mluvit o něčem jako jsou „vývojové trendy“ – pokoušet se jich dobrat je něco jako předpovídat počasí na Venuši: tam je jak známo všude setrvalý tlak (dvěstěkrát větší než na Zemi), setrvalá teplota 480°C, žádný vítr a jen občas dopadne tu a tam na povrch nějaká ta kapka koncentrované kyseliny sírové.

Přesto přineslo minulý týden Právo několik zajímavých údajů, z nichž se dá usuzovat na budoucnost strany.

KSČM má nyní 101 tisíc členů. Od minulého sjezdu v roce 1999 jich ubylo 27,5 tisíc. Pokud bude vývoj lineárně pokračovat, bude mít KSČM za necelých dvacet let nula členů.

Průměrný věk členů strany je nyní 68 let. V roce 1999 to bylo 64. Půjde-li to tak dál a zbude-li za dvacet let přece jen hrstka komunistů, budou to v průměru čtyřiaosmdesátiletí staříci.

Zdálo by se tedy, že hektické aktivity za zákaz komunistické strany jsou zbytečné: stačí si prostě dvacet let počkat. Jenže tak jednoduché to zase není. Dobré zprávy mají svůj zlý rub.

V roce 1993, když se otěží chopil nynější předseda KSČM Grebeníček, měla strana pouhých 5% preferencí. Nyní, za deset let, jich má rovných dvacet. Dá se tedy předpokládat, že za zmíněných dvacet let to bude 50%. To by komunistům zajistilo drtivou většinu v Poslanecké sněmovně.

A že to v té době bude už jen pár senilních staříků? Nezapomínejme, že vysoký věk neznamenal ani v minulosti v komunistické hierarchii žádný handicap, naopak: vzpomeňme jen Brežněva, Andropova, Černěnka…

15. května 2004