ARCHIV

Svatá válka

Svatá válka je špinavé slovo. Mnoho lidí si hned vzpomene na zvěrstva křižáckých výprav a nelze se jim divit. Tam, kde se hodně mluvilo o svaté válce, byla válka nezřídka zvlášť odpudivá.

Na rozdíl od křesťanských pacifistů jsem přesvědčen, že války je někdy nutno vést, že existují války spravedlivé a nespravedlivé, a že spravedlivé války nutno vést svatě, nemá-li národ, který je vede, přijít o Boží požehnání. A Božím požehnáním ne-vymyslím jenom, ba ani ne na prvním místě, vítězství v nějaké jednotlivé bitvě. Božím požehnáním mám na mysli dlouhodobou prosperitu, celkový pokoj v zemi, uplatňo-vání spravedlnosti a podobně.

Mezi národy dochází ke konfliktům, nepřátelství, válkám, a - byť poměr-ně zřídka v tomto světě, o němž Písmo praví, že "ve zlém leží" - i ke smíření.

Po druhé světové válce došlo ke smíření mezi Německem a Francií. Na obou stranách musely povstat silné osobnosti, které to chtěly. Tito lidé dokázali svým národům vysvětlit, proč to chtějí. A národy to - byť ne lacino a snadno - přece po-stupně přijaly. Výsledkem je dlouhodobý mír mezi Němci a Francouzi; mír mezi náro-dy, které měly za sebou rivalitu snad ještě starší než je rivalita mezi Němci a Če-chy.

Snad nejpozoruhodnější je smíření mezi Německou spolkovou republikou a Izraelem. Zde se dá mluvit téměř o zázraku. Ale první velký německý kancléř Konrád Adenauer si uvědomoval nezbytnost tohoto kroku, a hned po vzniku NSR o něj začal usilovat. Trvalo zhruba dva roky, než se mu podařilo přesvědčit představi-tele právě vzniklého židovského státu, že to myslí vážně. Tehdy ještě rozbité Němec-ko začalo platit Izraeli neuvěřitelně vysoké reparace. Výsledek? Dlouhodobá prospe-rita NSR, tak ostře kontrastující s vývojem v NDR, která svůj podíl viny nikdy nepři-znala ("to všechno západní imperialisté"). Po spojení Německa se z německého zápa-du přelilo na východ neuvěřitelných tisíc miliard marek během zhruba deseti let. Málo platné. Na Boží soudy se musí jinak; Boží požehnání penězi nevynutíš.

Skandinávské země provádějí pitomou sociální politiku. Zdanění v Dánsku je šílené. Tyto země ale přesto stále prosperují. Ono totiž záleží kromě ekonomických faktorů na Božím požehnání. Víte, čím si Dánové šplhli u Pána Boha? Zachránili před Hitlerem své Židy, Boží vyvolený národ, a to z vůle svého krále. U Pána Boha hodně zabodovali.

Ale Pán Bůh má rád všechny národy. I Armény. A dokud Turci nepřiznají a nebudou činit pokání z genocidy Arménů (a už je to bezmála sto let, ale Bůh má paměť dobrou), nepodaří se jim vyřešit ani kurdský, ani kyperský problém, a pochy-buji, že se jim podaří vstoupit do EU.

Češi nikdy nenásledovali svého porevolučního vůdce, bývalého prezidenta Václava Havla, v otázce omluvy Němcům za zvěrstva na nich spáchaná. Nuže, před válkou jsme byli sedmým nejvýkonnějším státem na světě. Hrubý domácí produkt byl vyšší než italský. Teď jsme asi osmdesátí, a to i když nějak vykompenzujeme rozdě-lení Československa. Bůh miluje takové věci, jako je smíření, odpuštění a omluvy, a nežehná tam, kde lidé pěstují zcela zbytečné nepřátelství.

Ale toto je pouze úvod. Vlastně mi teď je o USA v Iráku. Nebyl jsem si jist, zda bylo správné tam jít. Že se nerespektoval mandát OSN mi tak nevadilo. Víc jsem myslel na zplynované Kurdy, vyvražďované šíity a mučené a zabíjené vězně.

Teď jsem přesvědčen, že bude správné odejít co nejdříve. Neboť mučení iráckých vězňů Američany neuvěřitelným způsobem oslabilo a znevěrohodnilo. Je dobře, že se Bush Iráčanům omluvil. Je nezbytné, aby viníci byli vyšetřeni a exemp-lárně, (zdůrazňuji exemplárně, a překládám do češtiny: příkladně) potrestáni. Po pravdě řečeno, jediné, co by mohlo situaci zachránit, je, kdyby Američané vydali viní-ky iráckému soudu. Mám obavu, že to asi ani z hlediska mezinárodního práva nebude možné. Ale před Bohem by to byla jediná věc, která by mohla Američany zachránit. Iráčané po tomto incidentu mají pramálo důvodů věřit, že Američané jim přinášejí a nabízejí něco lepšího než měli. Je možno vést svaté války, ale je nezbytné je vést svatě.

Kéž by tak politici více četli Bibli a studovali světové dějiny z hlediska Bible! Mnohému by porozuměli a mnohého by se vyvarovali.

Dan Drápal