Poznámky ke dni

Boží mlýny. Možná je trochu předčasné vyvozovat nějaké dalekosáhlé závěry z posledního průzkumu agentury Kantar TNS (agentura ostatně v minulosti nepatřila k těm nejdůvěryhodnějším). Nicméně pokud jde o TOP09, pokles pod pětiprocentní hranici registrují i další, Kantar TNS pouze přišel zatím s nejnižší hodnotou (4%). Trend je už půl roku setrvalý. Mohu tedy s jistým zadostiučiněním konstatovat, že pokus zbavit se jako zbytečné zátěže Miroslava Kalouska (tedy sesazením z čela strany) Topce vůbec nepomohl. Je to povzbudivé. Strana dělá sice tutéž politiku jako před volbami, jen ji dělá méně věrohodně, méně důrazně a méně viditelně. Poučení: člověk by neměl vycházet vstříc propagandě protistrany (Babiš) a davovým náladám, které dřív nebo později přejdou. Když se jim vychází vstříc, dává se jim spíše více než méně za pravdu. A proto je lepší mít 4% s Kalouskem, než mít 4% bez Kalouska. Jistě, TOP09 si chtěla pragmaticky pomoci. Ale moc pragmatismu škodí. Cituji své oblíbené: kdo by chtěl zachránit svůj život, ztratí jej (MT 16,25).

Totéž platí pro výsledek ČSSD ve tomtéž průzkumu. Do průzkumu se už mohly promítnout změny stanoviska vedení strany: napřed koalici s ANO odmítla, na opětovnou Babišovu nabídku pak přikývla (a teď už je, jak se zdá, ruka v rukávě, moc nevěřím, že na tom vnitrostranické referendum může ještě něco změnit). A ČSSD má podle TNS Kantar teď už jen 6,5%. Bylo by dobré, kdyby se na české politické scéně udržela nějaká sociálně demokratická strana, která nebude jen plyšák na hraní pro bernardýna Babiše. I když se třeba na čas octne bez účasti v PS. Takhle to vypadá, že sice budou sedět ve vládě, ale budou tam jen jako bezmocná dekorace Nových pořádků. A jejich voliči to správně tuší. Kdo by chtěl zachránit svůj život, ztratí jej.

Boj o Karla Marxe. V Trevíru vztyčili pětimetrovou sochu svého slavného rodáka Karla Marxe. Dostali ji darem z komunistické Číny. Pietní akt jejího odhalení oslavil svou přítomností předseda EK Jean-Claude Juncker. Následně se vzedmuly vášně. Z toho, co se u nás psalo, by člověk mohl nabýt dojmu, že Marx spoluzodpovídá za zločiny krvavých orientálních diktatur včetně té ruské (říkalo se jí SSSR). Vidím to trochu zdrženlivěji. Marxismus byl jednou odnoží evropského socialismu 19. století. Byla to jeho extrémní podoba, která ovšem nadělala nejvíc hluku (to se extrémním ideologiím občas povede). Socialistické hnutí samo o sobě bylo legitimní a přispělo ke kultivaci západní demokracie. O marxismu se to nedá říci. Nejsem odborník na ekonomii, ale Marxova teorie nadhodnoty mi vždycky připadala jako neslušná spekulace. A hlavně, jeho teze, že základní hybnou silou dějin je nenávist, je podle mého názoru hloupá a zrůdná. Masarykova kritika Marxe v „Otázce sociální“ mi připadá náležitá a dostatečná, i když Masaryk šetří silnými slovy.

Zároveň je třeba říci, že extrémní názory hrají v evropských dějinách významnou úlohu, protože ve svopbodném prostředí nutí ty, kteří extremisté nejsou, upřesňovat a zdokonalovat své názory. (To je rozdíl od Orientu, v tomto případě bohužel včetně Ruska). Proto ve mně nebudí žádné vášně to, že se v Trevíru rozhodli vztyčit Karlu Marxovi sochu. Marxovy výstřední názory převzaly (a částečně si je přitom upravily) nejrůznější odporné režimy. Jistě, ty názory mají v sobě něco, co různé uzurpátory přitahuje. V tomto smyslu si to Marx zavinil sám. Zaslouží si otevřenou, veřejnou kritiku. Vyvozovat z toho ovšem, že se Marxovi nemají, resp. nesmějí stavět sochy, mi ale připadá jako projev podobně odpudivého fanatismu, jaký bohužel najdeme i v díle jeho samého. Nebuďme jako malí Marxové. Vášně kolem toho pomníku mi v něčem připomínají pitomé americké hnutí Me Too. Člověk se může nanejvýš ušklíbnout nad tím, proč si trevírští objednali sochu zrovna v Číně. Jistě, dostali ji zadarmo. To je podle mne projev nemístné šetrnosti.

Největším nebezpečím pro svobodu a demokracii není marxismus, ale fanatismus.

8. května 2018