ARCHIV

Důkazy nepotřebujeme

Výbuch v moskevském metru usmrtil skoro 40 lidí a asi 140 zranil. Někteří jsou v kritickém stavu, a tak není vyloučeno, že v okamžiku, kdy se tento článek objeví na internetu, bude počet obětí ještě vyšší. Jde-li o teroristický atentát – a to je velmi pravděpodobné – zaslouží si pachatelé a iniciátoři nejhlubší opovržení a přísné potrestání.

Několik hodin po tragédii vystoupil v ruské televizi prezident Putin. Velmi rozhodně prohlásil, že Moskvy nebude nikdy s teroristy vyjednávat: zlikviduje je jako škodnou. Rozhodná slova udělala dojem nejen na ruskou veřejnost, jíž byla určena, ale i na české žurnalisty. Pochvaluje si je např. Karel Steigerwald v sobotní Mladé frontě Dnes.

Putin ovšem neřekl jenom to. Řekl zároveň – vlastně ještě předtím: „Nepotřebujeme žádné přímé důkazy, víme přesně, že tento teroristický čin je spojen s Maschadovem a jeho bandity.“

Ruský prezident tak učinil ve chvíli, kdy vyšetřující orgány ještě neopustily ani teorii, že expolze nebyla atentát, ale nehoda, způsobená bezohledným cestujícím, který vezl v přeplněném vagonu metra špatně zajištěnou výbušninu. A ruský prezident přesně ví, kdo za atentátem stojí: je to čečenský exprezident Maschasdov a jeho lidé. Přímé důkazy nepotřebuje.

Přitom je zjevné (a lidé, kteří se v čečenské problematice vyznají, např. Petra Procházková v Lidových novinách, to potvrzují), že Maschadov patřil a patří k umírněnému křídlu čečenského hnutí za nezávislost. Najít ty, co jsou za atentát odpovědní, bude velmi obtížné.

Ruský prezident využil příležitosti a předvádí populistickou siláckou rétoriku. Zaznívají v ní tóny, které důvěrně známe, jejich dopad jsme zažívali na vlastní kůži, a proto by se nám vůbec neměly líbit. Může se stát, že v zájmu politické stability Ruska a Putinova znovuzvolení bude při demonstraci síly a rozhodnosti jako škodná zlikvidován někdo, kdo ve skutečnosti škodnou není. Nebylo by to v Rusku poprvé.

Z toho důvodu je zálibná ohleduplnost Karla Steigerwalda, trochu podobná té, kterou vůči indiánským poměrům ve stalinském Rusku projevovali čeští intelektuálové v letech 1945-7: dělejte si, Rusové, doma, co chcete, sneseme to, dokonce vás za to i pochválíme, jen to proboha nesmíte chtít i na nás.

Nezbývá než připomenout, že toto přání zůstalo oslyšeno.

6. února 2004