ARCHIV

Důstojné místo pro Spejbla a Hurvínka!

Stejně jako se Výmar pyšní Goethem a Schillerem, patří k Plzni neodmyslitelně Spejbl a Hurvínek. Jsou zároveň součástí našeho (nejen plzeňského!) kulturního dědictví a naším rodinným stříbrem, nadto takovým, které jsme (na rozdíl např. od Becherovky) nikomu neukradli.

Význam obou plzeňských velikánů pro naše národní společenství byl v poslední době posílen neslýchaným útokem. Svatokrádežná ruka neznámého vandala připravila oba o hlavičky. Tento atentát (i my už máme své atentáty) je staví do jedné řady s Janem Palachem a obětmi komunismu aspoň v tom smyslu, že i jejich pomníky se staly cílem politicky motivovaného útoku.

Atentátníkovi usnadnila práci nemístná šetrnost plzeňského magistrátu. Ten nechal památník zbudovat z laminátu, takže dekapitace sousoší byla po technické stránce hračkou. Nyní má být chyba napravena a památník zbudován z bronzu.

Jenže běda: sousoší je, jak se na pomníky sluší, v nadživotní velikosti, ale to u obou dětských hrdinů moc neznamená: měří pouhý metr a půl. A tak do budoucna hrozí, že ho nějaký nenechavý občan zcizí tentokrát jako celek a zpeněží ve sběrně barevných kovů.

Obracíme se tedy na ministerstvo kultury a ministra Dostála s následujícím podnětem: Na Spejbla a Hurvínka nemá město Plzeň žádný monopol. Patří celému národu! A v Praze máme nad Čechovým mostem krásné místo, podstavec je hotov od padesátých let a je na něm místo nejen pro oba hrdiny, ale i pro pana ministra, pokud se uchopí této iniciativy. Sousoší bude, jak se sluší a patří, vysoké patnáct metrů, zbudováno ze žuly a betonu. Ať si je pak nějaký nenechavec pokusí dát do sběru!

8. února 2004