Odvahu měl jen Kalousek

V pondělí jsem napsal de Echa 24: „Teď bude ke kauze OKD zřízena zvláštní parlamentní vyšetřovací komise, která podle předsedy Pirátů Bartoše „má více pravomocí než sama Poslanecká sněmovna“. Čili nyní se bude do probíhajícího rozhodování soudu plést zákonodárná moc… je to první dosti brutální pokus o prolomení demokratických bariér, s nímž přicházejí Nové pořádky… Do široka se tak otvírá brána k tomu, aby rozhodování soudů ovlivňovala současná drtivá většina Nových pořádků v PS (ANO, PDS, KSČM, Piráti). A to v situaci, kdy velmi zřetelně hrozí, že budou moci být politici zástupně popotahováni a v horším případě i postihování za za politickou činnost, resp. za údajný podíl v nepřehledných a problematických kauzách.“ A položil jsem otázku, nikoli jen řečnickou: „bude mít nějaká parlamentní strana jako celek – třeba i ta sebemenší – odvahu návrh odmítnout a hlavně odmítnout účast v takto zřizované inkvizici?“

Dnes už všichni známe odpověď. Neměla. Včerejší odpolední jednání ve Sněmovně o zřízení Vyšetřovací komise Sněmovny k OKD byla ohavná a deprimující ouvertura Nových pořádků. Probíhala za přítomnosti 169 zákonodárců, pod taktovkou Pirátů a Okamurovců.

Našel se jeden jediný poslanec, který se zachoval konzistentně, totiž (nyní) předseda poslaneckého klubu TOP09 Miroslav Kalousek. Prohlásil celkem jednoznačně: „zřizovat vyšetřovací komisi na… kauzu, kde proběhlo šetření orgány činnými v trestním řízení… a ta věc je v hlavním líčení u soudu, mi připadá za prvé jako naprosto zbytečná nedůvěra v orgány činné v trestním řízení…, a především to může vypadat jako snaha o už ne zákonnou ingerenci vůči nezávislé moci soudní. A to pokládám, jakkoliv… jsem si jist, že to nebyl úmysl předkladatelů, za velmi nebezpečné v těchto časech. Ale pokládal bych to za velmi nebezpečné v jakýchkoliv jiných časech.“ (Podotýkám jen to, že já si na rozdíl pana Kalouska vůbec nejsem jist tím, že to nebyl úmysl předkladatelů).

Nato si vysloužil odpověď poslance SPD Lubomíra Volného, z níž cituji úvod a závěr: „Nevím, proč zrovna teď mám pocit, že právě můj předřečník (tj. pan Kalousek, bd) je takovým symbolem oné politicko-podnikatelské mafie, zřejmě tak nějak tuším, proč nepodpoří sestavení naší vyšetřovací komise. Nicméně začnu tam, kde jsem skončil. Je nutné ustanovit tuto komisi, protože tímto nejenže dostaneme konečně zjistit pravdu o tom, co se stalo, ale snad i dokážeme vyslat jasný signál k jistým politicko-podnikatelsko-mafiánským kruhům…“ „Nezbývá mi než doufat, že naše BIS bedlivě sleduje, analyzuje, a zodpovědné osoby budou konat. Dnes jsme těmito zodpovědnými osobami my. A já nás všechny žádám o podporu zřízení vyšetřovací komise pro OKD. Je to správná věc sama o sobě a může nám ušetřit spoustu problémů do budoucna.“ A nikdo z přítomných ani neškytl.

K Miroslavu Kalouskovi se svým způsobem připojil jen poslanec ODS Pavel Blažek: „za posledních Bourbonů ve Francii parlament byl soudní orgán, nebyl to žádný parlament v našem pojetí. A my tady děláme vlastně přesně to samé, kdy v zásadě na co zřizovat tu komisi, když z proslovů vy ty viníky přece znáte!“. Tedy připojil se svým způsobem, tak napůl. Když nakonec došlo na lámání chleba, to jest na hlasování, bylo ze 169 přítomných pro 153. 15 se zdrželo, a to právě včetně pana Blažka. A proti byl jen Miroslav Kalousek. Zbylí se omluvili nebo se hlasování nezúčastnili. Kdo z nich se zašil, nelze zjistit, předpokládejme tedy, že nikdo.

Mimořádně odpudivé je chování ČSSD a KDU-ČSL: ČSSD, ačkoli ji Okamurovi poslanci hrubě uráželi, hlasovala vesměs pro (totéž platí pro KDU-ČSL s čestnou výjimkou Pavly Golasowské, která projevila maximální emancipaci a zdržela se). Zejména ČSSD mi přitom připomíná beránky vedené pod nůž - ne, přesněji čuňata, která vezou na jatka, a část z nich přitom aspoň kvičí: jen nás pěkně prosím neurážejte!

Nijak se nevyznamenala ani STAN (tři včetně předsedy pro), ODS (10 pro) a vlastně ani TOP09: mladá královna politické krásy Dominik Feri byl pro (ani nemohl být proti, zverbovali ho mezi 94 navrhovatelů komise), dva se zdrželi (Kalousek byl ovšem proti; sám).

Co říci na závěr? Účtování se „Starými pořádky“ právě začalo: Poslanecká sněmovna v této jedné, dílčí, ale zároveň důležité věci demonstrativně prodala právní stát a demokracii Novým pořádkům.

Podle ruské lidové pohádky (aspoň jak tvrdí Alexandr Složenicyn), stačí jeden spravedlivý, aby byla zachráněna celá vesnice. Písmo je nesmlouvavější: v Sodomě by k jich tomu bylo bývalo zapotřebí deset. V PS se našel jeden. Nezbývá nám tedy než doufat, že platí ta měkčí norma.

13. prosince 2017