Jasné slovo Miroslava Kalouska

Miroslav Kalousek je opět ve formě. Včera poskytl ČTK rozhovor, v němž jsou všechny věci a všechny akcenty na svém místě. Zde je stručná rekapitulace tu a tam s malým komentářem.

1. Nejprve metodická poznámka, kterou řekl pan Kalousek úvodem: výsledky některých průzkumů jsou podivné, což může být způsobeno tím že do volné soutěže politických stran vstoupila již před čtyřmi lety korporace s neomezenými zdroji, která může mimo oficiální volební účet vytvářet tlak na celou řadu institucí. (Mně připadají podivné všechny poprázdninové výsledky průzkumů, které jsem viděl. Vypadají, jako by byly předem dány poměrně pevné parametry, uvnitř nich je pak volnost pro určité dílčí odlišnosti. Jistě, může to být tím, že velmi přesně odezírají stav veřejného mínění. Ale právě tohle vysvětlení se mi nějak moc nezdá. Jsem hrozně nedůvěřivý.)

2. V kampani už nedominuje klasický konflikt mezi levicí a pravicí a jejich opačný přístup k přerozdělování či regulaci. „O co v těch volbách jde, je o prioritu výše. A sice to, zda zůstaneme suverénní a svobodní občané, kteří se mohou spolehnout na férové chování svého moderního státu, nebo zda budeme zastrašení zaměstnanci jakéhosi holdingu, kteří si nebudou moci být jisti vůbec ničím.“

3. S odkazem na problémy, které se na Andreje Babiše v poslední dob+ navalily (kauza Čapí hnízdo, rozhodnutí slovenského Ústavního soudu ve věci jeho stížnosti na slovenský Ústav paměti národa), pan Kalousek velmi případně prohlásil: „Ale i kdyby (Babiš) byl čistý jak lilie, tak při politice, kterou aplikuje, a při cílech, které sleduje, by došlo k tomu, že bychom přestali postupně být svobodnými suverénními lidmi.“ To je podle mého názoru naprosto základní věc.

4. Předseda TOP09 dále kritizoval opatření, jimiž dosavadní kabinet „utahoval šrouby“ kolem lidské svobody. Upozornil, že TOP09 soustavně kritizuje např. elektronickou evidenci tržeb, kontrolní hlášení nebo Národní registr hrazených zdravotních služeb. "To se týká i celé řady centrálních registrů, kde občan ztratil soukromí“. (Já bych ještě uvedl soustavné pokusy o budování „nezávislé“ policie, „nezávislé“ prokuratury a „nezávislé“ byrokracie - viz např. Zákon o státní službě, s policií a státními zastupitelstvími se to zatím nepovedlo dovést do konce –, což jsou šikovně maskované pokusy o budování autoritativního státu. A rád bych taky zmínil nestoudnou novelu volebních zákonů z loňského roku, která ochromila diskusi na celý půlrok před volbami – zde ovšem selhal parlament, který ji odsouhlasil.)

5. Z toho pro Miroslava Kalouska plyne, že společným jmenovatelem příští vlády by měla být liberální parlamentní demokracie a právní stát. TOP 09 proto už před hlasováním o novém složení Sněmovny z případných povolebních jednání vyloučila favorita voleb hnutí ANO vedené Andrejem Babišem a KSČM. (Podotýkám, že, nevím jak bych to řekl, vyloučit je třeba především ANO, pak následuje velká mezera, a pak KSČM. Tím nechci říci, že by snad koalice s KSČM byla možná, vůbec ne, jen že KSČM teď není tak nebezpečná jako pan Babiš. Doba se výrazně změnila a akcenty jsou jiné.) Pan Kalousek nevylučuje vyjednávání s levicovými demokratickými stranami. Já podotýkám, abych to potvrdil, že když se ne Vás sápe tygr, je jedno, zda jste levice nebo pravice, prostě proto, že tygrovi je to taky fuk. Tygr není ani pravice, ani levice).

A tedy: V současné politické situaci jsou podle pana Kalouska přirozeným partnerem TOP 09 všechny demokratické strany, které by měly mít demokracii a právní stát na prvním místě svého programu. Kdyby se pan Babiš do čela vlády dostal, znamenalo by to podle pana Kalouska ohrožení svobod dosažených po listopadu 1989, ale také nesmírně velkou ostudu před civilizovaným světem.

K tomu bych rád ještě dodal: Pan Babiš se lišil od svých konkurentů v opozici i v koalici vždycky tím, že mluvil přímo a jasně. Je proti Starým pořádkům a tradičním, standardním politickým stranám. Chce stát řízený jako rodinná firma a zjednodušenou demokracii. Pan Kalousek mluví taky jasně. Je moc dobře, že to takhle bylo řečeno, i když trochu na poslední chvíli. A podotýkám jen docela na okraj: zda ohrozíme (já bych řekl nenávratně poškodíme) naše svobody dosažené po listopadu 1989, závisí od výsledku od svobodných voleb. Závisí to výlučně a jen na nás. Nebudeme se tentokrát moci vymlouvat ani na Hitlera, ani na Stalina či Brežněva. Takže vyberme si, přátelé.

14. října 2017