ARCHIV

Třikrát a dost

Jedno je třeba lidovcům a poslanci Severovi jako navrhovateli novely trestního zákona, která v posledních dnech vzbudila takový rozruch, přiznat: tradovaný název je zjednodušený a krajně nepřesný, a proto není věcné polemizovat právě s ním (což jsme mimochodem udělali i v Událostech). Podstatou návrhu je všeobecné zpřísnění sazeb za násilné trestné činy proti jednotlivci či skupině osob, zejména tenkrát, když při tom někdo přišel o život. Dosavadní poměrně nízké tresty jsou důsledkem všeobecné neúcty, které choval bolševický stát ruského typu k životu svých občanů – byly pro něho daleko méně významné než státní majetek. Proto taky ta zvláštní disproporce mezi tím, jak jsou obdobné násilné trestné činy postihovány u nás a u našich kulturnějších sousedů. Nápadné je to zejména tenkrát, když trestný čin jaksi překračuje hranice. Nedávno proběhla v českém tisku zpráva o případu, kdy česká občanka dala úkladně zavraždit svého německého manžela. Byla pak souzena v Německu a dostala přes vysoký věk (79 let) bez milosti doživotí. Zato její česká příbuzná, která vraždu po technické stránce zorganizovala, byla souzena českým soudem a dostala pouhých šest let, tedy trest pod dolní hranicí sazby.

Podstatou Severova návrhu je, aby se horní sazba ze trestné činy vraždy, a dále znásilnění, pohlavního zneužití, vydírání, ublížení na zdraví a teroristického únosu letadla, pokud při nich oběť zemře násilnou smrtí, se zvýšila z 15 na 25 let nebo doživotí (zpřísnění se netýká neúmyslných trestných činů s následkem smrti). A za druhé, recidivistovi náleží výjimečný trest; pokud mu jej soud nechce udělit, musí to náležitě zdůvodnit.

Návrh je ovšem problematický, a to hned z několika důvodů. Především Ministerstvo spravedlnosti vlády, v níž sedí i členové strany pana Severy, připravuje návrh nového trestního zákoníku, který má být na podzim předložen parlamentu. Přinese Také zpřísnění trestů. Strany vládní koalice se uvázaly předjednávat své zákonné iniciativy s koaličními partnery. Nedůvěřují jim lidovci natolik, že je chtějí zaskočit a vytvořit fait accompli?

Navíc prosazovat zpřísnění trestů má populistický náboj. Lidé si myslí, že nejlepším prostředkem proti zločinu je velký silný klacek. To je představa nebezpečná a ten, kdo ji vychází vstříc, to rozhodně nedělá jen kvůli spravedlnosti, ale daleko spíš proto, aby si vylepšil pocuchanou stranickou frizúru.

Nový předseda KDU, který návrh s pompou prezentoval tisku, nasadil opět tvrdý emancipační kurs. Svoboda, který usiloval spíš o konsensuální politiku, se neuplatnil. Strana tedy zase chce „být při tom“ a zároveň vydírat své partnery a připravovat si půdu pro to, aby při první příležitosti, kdy to bude výhodné a zároveň bez rizika, přeběhla na druhou stranu. Je příznačné, že průkopník tohoto neseriozního vyděračství, které svědčí o nízké úrovni české politiky, Josef Lux, je u nás považován bezmála za světce. Bylo by si přát, aby Kalouskovi tentokrát tato cynická politika nevyšla. Přání bohužel nejspíš zůstane nenaplněno, protože v ODS vyrůstá lidovcům sňatkuchtivý partner. Jakési zadostiučinění je jen, že pak také ODS opět pocítí, zač je lidovecké přízně loket. Česká republika však z toho rozhodně žádný prospěch mít nebude.

18. ledna 2004