Mediální proces se Zdeňkem Bakalou

Necítím se dost fundovaný na to, abych se dopodrobna věnoval zákrutům podnikání Zdeňka Bakaly. Je však zjevné, že je tu řada otazníků. Nejprve sám vznik OKD, při němž byl prý stát na základě sporného znaleckého posudku oholen o pět miliard korun (odpovědnost by v tom případě spočinula i na bedrech ministra financí tehdejší Grossovy vlády, jímž byl nynější premiér Bohuslav Sobotka). Pak základní problém: celé Bakalovo podnikání bylo postaveno na chybném odhadu situace - pan Bakala vůbec nepočítal s obrovitým poklesem cen černého uhlí, k němuž došlo v posledních pěti, šesti letech. Důsledky tohoto podnikatelského selhání na něho pochopitelně tvrdě dopadají, zda a do jaké míry se v procesu hroucení firmy choval nenáležitě (lidově řečeno: napakoval se a pak zdrhl), to by se ovšem mělo ještě prokázat. A pak je tu problém bytů OKD, záležitost sociálně citlivá: zda a jak se zavázal, že byty, které s firmou odkoupil, prodá jejich uživatelům za velmi nízkou cenu.

Objasňování zatím probíhalo tak, že se s mimořádným přispěním Babišova mediálního impéria utvářel mediální obraz podnikatelského netvora, snad nejžíznivějšího upíra z obludária „Starých pořádků“, který se navíc pokrytecky kryl mravní autoritou Václava Havla. Listy hlásící se k Havlovi a jeho odkazu (Hospodářské noviny, Respekt, Aktuálně.cz), se octly ve složité situaci, protože je postižený shodou okolností vlastnil. K celé záležitosti se v podstatě nevyjadřovaly a omezily se většinou na zpravodajství.

V posledních zhruba čtrnácti dnech „případ Bakala“ výrazně eskaloval. Akci otevřel Miloš Zeman tím, že nejprve 19. května v Hranicích na Moravě prohlásil: „Domnívám se, že je třeba zavřít Zdeňka Bakalu. Po Viktoru Koženém je to podle mého názoru největší podvodník v českém podnikání“ A 25. 5. na „Žofínském fóru“ to ještě rozvedl: „Pokud se prokáže, a já předpokládám, že se to prokáže, že se dopustil tak zvaného tunelování, součástí rozsudku může být nejen odnětí svobody, ale trestní řád už léta zná jako velmi účinný trest i propadnutí majetku.“

Mezitím vyšel v Echu24 článek Lenky Zlámalové „Proč se stát nebrání proti tuneláři Zdeňku Bakalovi“, kde autorka upozorňuje, že v předběžné soudním řízení je možné obstavit majetek dotyčného včetně zahraničních aktiv, „nejen to, co přímo patří Zdeňku Bakalovi a jeho rodině, ale i všechen majetek, kde se dá doložit stopa jeho peněz“. (Musím se přiznat, že mne tento způsob psaní dosti zaskočil a konsternoval).

O víkendu pak nastoupily Babišovy Lidové noviny (šéfredaktor Léko a Martin Shabu) s poněkud zdrženlivějším popisem problému (což upřímně řečeno nebylo zvlášť těžké), doprovázeným ovšem barvitou dokumentací všech Bakalových luxusních nemovitostí v ČR i v zahraničí. LN si zároveň postěžovaly, že Bakala odmítá s tiskem a zejména s nimi jakkoliv komunikovat. Rozšafný závěr z toho všeho pak zformuloval Zbyněk Petráček: Bakalův obraz je spjat s Václavem Havlem, jeho étosem i odkazem, a proto by ho mohlo „poškodit jeho mlčení, natolik vzdálené obrazu spojence Václava Havla“. Pan Bakala by tedy zjevně měl ukázat, že je chlap, a začít zpívat. Něco podobného pak napsal týž den v Echu24 i šéfredaktor Balšínek („Mlčení a nečinnost Zdeňka Bakaly nejenže nahrává pademokratickým silám, ale diskredituje premiéra, politiky z TOP09, novináře z jeho vydavatelství, ničí vše, co třeba chtěl udělat s dobrým úmyslem.“)

S těmito radami souvisí problém: pan Bakala není v tomto případě jedním z účastníků nějaké nezaujaté diskuse, ale objektem zájmu médií, zvláště některých: stojí před jakýmsi veřejným tribunálem a chce se na něm, aby tuto situaci přijal a začal se hájit. Logika a slušnost ovšem velí, aby se místo toho jeho podnikání stalo předmětem svobodné debaty, v nichž se zváží všechna pro i proti, a učiní tak lidé v jeho podnikání neúčastní. Předpokládal bych přitom, že se ho tu a tam taky někdo zastane. Musím bohužel s velkým znechucením konstatovat, že to zatím vůbec nikdo neudělal. Zaráží mne to ze dvou důvodů.

Za prvé: v Bakalově případě vůbec nejde jen o případnou hospodářskou kriminalitu, ale zároveň o brizantní politikum: zavření pana Bakaly a konfiskaci jeho majetku doporučuje hlava státu a zdá se, že ani některým dalším politikům a komentátorům takové uvažování není až tak vzdálené. V souvislosti se vznikem OKD je obviňován i premiér Sobotka, že i jeho vinou přišel stát o cca pět miliard Kč. Tato informace hraje v současném napětí mezi ČSSD a ANO a před regionálními volbami velkou roli. A konečně - Bakala vlastní tři relativně významná média (Hospodářské noviny, Respekt, Aktuálně.cz). Je po Babišovi, aspoň pokud jde o společenskou váhu těch titulů, věcně vzato největší mediální podnikatel a zajišťuje těm titulům relativní nezávislost na politických tlacích. Tento stav musí zejména Andreje Babiše dosti silně znepokojovat.

A za druhé: novináři tří zmíněných médií nijak nezodpovídají za Bakalovo podnikání v OKD. Zároveň se po dlouhá léta těšili jeho podpoře: I z těchto důvodů by měli mít zájem na tom, aby jeho „případ“ byl pojednán spravedlivě a se zvážením všech okolností – a nedělat „mrtvé brouky“ v situaci, kdy jde o kus mediální svobody v České republice a zároveň taky o kus jejich vlastní svobody. Pokud si ovšem myslí, že Bakalova situace je neudržitelná a neobhajitelná, měli by to taky přímo a jasně říci. Jediné, co dělat nemohou, je právě to, co zrovna teď provozují a co zároveň jiní vytýkají Bakalovi: totiž mlčet. Upřímně řečeno, připadá mi to vyčůrané a zbabělé.

Případ pana Bakaly je mimořádně závažný. Zase jednou se tu opakuje se tu model Hilsneriáda, pro českou společnost tak typický. Nejde vůbec o to, zda pan Bakala je nebo není rytíř bez bázně a hany. Leopold Hilsner nebyl žádný rytíř bez bázně a hany. Jde o toto: připustíme zase jednou potichu, aby se mediální lynč s politickým pozadím stal nedílnou a všeobecně trpěnou součástí veřejného života v České republice?

2. června 2016; psáno pro Echo24