Radosław Tomasz Sikorski

Nedávno v Polsku došlo k pokusu o odvolání celé vlády stejnou technikou, tj. tajnými odposlechy soukromých rozhovorů politiků a stejnými argumenty o kabinetní politice, jakou v České republice použilo s úspěchem Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. V Polsku se to naštěstí nepodařilo.

A tak mimo jiné zůstal polským ministrem zahraničí Radosław Tomasz Sikorski. Byl potom také důrazným vyjednávačem Evropské unie s Ruskem po jeho přepadu Ukrajiny a spolupůsobil k tomu, že na takto agresivní Rusko Evropská unie a Spojené státy uvalily dosti významné sankce. Pokusím se stručně pana ministra Sikorského čtenářům přiblížit.

Narodil se v roce 1963 v Bydhošti. V Polsku byly za socialismu podstatně přijatelnější politické poměry, než v Československu, ale o dost horší sociální situace občanů. Ta dala vzniknut masovému odborovému hnutí zvaném Solidarita, které ovšem postupně nabývalo i na politickém významu. Sikorski v něm krátký čas působil, ale brzy využil příležitosti a vyjel studovat politologii, filosofii a ekonomii do Velké Británie na Oxfordu. Polské hnutí Solidarity mezitím dále sílilo a nabývalo i politické váhy, na což generál Wojciech Jaruzelski reagoval vyhlášením stanného práva. Dodnes se bádá, zda to učinil z vlastního komunistického přesvědčení nebo se jen obával ruské „bratrské pomoci“, jaké se dostalo Československu v srpnu 1968.

Student Sikorski se však za této situace rozhodl domů nevrátit. Získal ve Velké Británii politický azyl a později i britské státní občanství. Stal se novinářem v The Sunday Telegraph. Za ruské invaze do Afghánistánu tam Sikorski působil na afghánské straně jako velmi odvážný reportér.

Po pádu komunismu se vrátil do Polska a vstoupil do jeho politického života. Brzy byl povolán do vládních funkcí.

Od roku 1992 byl náměstkem ministra obrany, v letech 1998 až 2001 náměstkem a posléze ministrem zahraničí. V letech 2002-2005 si „odskočil“ znovu do USA a vedl tam konzervativní Americký podnikatelský institut.

Po návratu do Polska byl zvolen do senátu, v letech 2005 – 2007 byl ministrem obrany, a poté dvakrát ministrem zahraničí, podruhé v té vládě, která měla být letos povalena „českou“ metodou.

Radosław Sikorski je velmi statečný, velmi vzdělaný a velmi zkušený muž. Není proto divu, že je také jedním z kandidátů na funkci generálního tajemníka NATO. Kdyby kandidaturu přijal, Česká republika by udělala jen dobře, kdyby ji podpořila.

Karel Štindl

Autor je polonista a bývalý velvyslanec ČR v Polské republice