ARCHIV

Osud senátního návrhu na slyšení očesko-německých vztazích

Projednávání v plénu

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Návrh usnesení Senátu vám byl rozdán na lavice. Podle § 144 odst. 1 na základě návrhu skupiny nejméně 5 senátorů nebo výborů Senátu se Senát může usnést na konání veřejného slyšení Senátu. Veřejné slyšení Senátu je určeno k projednání určité otázky v působnosti Senátu se znalci a jinými osobami, které mohou podat informace o projednávané otázce.

A já nyní žádám pana senátora Zdeňka Bártu, aby nás seznámil s návrhem na konání veřejného slyšení Senátu.

Senátor Zdeněk Bárta: Dámy a pánové, výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice navrhuje Senátu svolat 7. veřejné slyšení Senátu na téma Vývoj česko-německých vztahů po roce 1989 na středu 4. února roku 2004 od 9.30 zde v Jednacím sále s cílem zmapovat historické a právní souvislosti česko-německých vztahů.

Dále výbor navrhuje stanovit řečnickou dobu pro předpokládaná vystoupení v rozsahu 15 minut, v rozpravě, do níž se účastníci hlásí písemně, v rozsahu 5 minut. Rozpravu ke každé ze tří projednávaných otázek 45 minut.

Výbor schvaluje návrh programu veřejného slyšení Senátu s uvedením předmětu jednání a pozvaných účastníků, který je přílohou tohoto usnesení. Dámy a pánové, ten náš výbor pro vzdělávání, vědu atd. vám předkládá svůj návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na uvedené téma s podporou výboru pro zahraniční věci, který podpořil toto jednání svým usnesením 8. 10.

Návrh programu tohoto veřejného slyšení, které se bude konat 4. února, vám byl rozdán do lavic. Cílem tohoto veřejného slyšení je zmapování historických a právních souvislostí česko-německých vztahů. Předmětem veřejného slyšení je vývoj těchto vztahů, dále komparace česko-německých, polsko-českých a česko-rakouských vztahů a legislativní problémy, které s tím souvisejí.

Jednání bude probíhat ve třech blocích. Prvním blokem bude vývoj a peripetie česko-německých vztahů po roce 1989. Úvodní vystoupení bude mít náměstek ministra zahraničí Rudolf Jindra. Druhým blokem bude komparace česko-německých, česko-polských a česko-rakouských vztahů, ke kterému bude mít úvodní vystoupení publicista a porevoluční místopředseda ČNR Václav Žák. Třetím blokem bude poválečná legislativa související s odsunem sudetských Němců ve vztahu k Listině základních práv a svobod a výrokům Ústavního soudu. V tomto bloku bude mít úvodní vystoupení místopředseda legislativní rady vlády Vladimír Mikule.

Po každém bloku bude následovat rozprava. To už jsem říkal a na závěr celého slyšení bude rozprava na téma Co je třeba udělat pro další vývoj česko-německých vztahů.

Veřejné slyšení bude řídit podle jednacího řádu předseda Senátu Petr Pithart a bude mít podle programu, který máte před sebou, úvodní i závěrečné slovo. Seznam pozvaných účastníků máte v návrhu programu na lavicích.

Výbor pro vzdělávání, vědu kulturu, lidská práva a petice s podporou výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost je přesvědčen o užitečnosti, resp. velké důležitosti uspořádání slyšení na toto téma. Jsme přesvědčeni, že je omylem se domnívat, že naše vztahy se sousedy jsou kodifikovány jedou provždy vzájemnou smlouvou či deklarací.

Už teď a zejména po vstupu do EU se naše vzájemné vztahy budou dále rozvíjet, stále znovu budeme narážet na nové a nové problematické kauzy a proto je nanejvýš užitečné pro naše národní zájmy, aby se tyto vztahy rozvíjely v ovzduší klidné spolupráce všech demokratických politických sil, právních expertů, historiků a diplomatů.

Právě klidný, ze sebevědomých pozic vycházející dialog, může rušit všechny falešné tóny, které jsou do této diskuze vnášeny. Mediální hysterie, které jsme občas svědky na naší straně i na straně německé, naši českou pozici neposiluje, tato hysterie, ale naopak podrývá. Na druhé straně slýcháme či čteme v našich médiích mnohé projevy, které jsou zbytečně sebemrskačské směrem k nám Čechům, bez znalosti všech kontextů těchto našich česko-německých vztahů, zejména bez kontextu nacizmu, který rozpoutal 2. světovou válku a vše, co s ní souviselo.

Jsme přesvědčeni, že problém není ani tak ve faktické spolupráci Čechů a Němců v příhraničních oblastech, kde tato spolupráce funguje dojemně dobře, problém není ani v diskuzi českých a německých historiků či lidí na obou stranách hlouběji zasvěcených do daného tématu, problém je často v politickém zneužívání tohoto tématu jako nefér vedeného politického boje.

Jako největší problém však vidíme to, že na české straně se vztahujeme k tomuto tématu vesměs z defenzivních pozic, jako reakci, jako obranu proti zvnějšku nám vnucovaným tématům. To, co potřebujeme, není defenziva, ale hrdý aktivní postoj k této věci, postoj poučený a informovaný.

Zásady soužití v poválečné Evropě jsou založeny na principu, že problém mého souseda, o kterém chce diskutovat, je i mým problémem. Bez diskuze, třeba i vzrušené a nesouhlasné, se nepodaří zátěž minulosti překonat a skutečně smířit. Diskuze neznamená souhlas. Senát má mimořádnou příležitost skutečně podstatnou měrou přispět k lepším sousedským vztahům a z hlediska evropské politiky by jeho přínos byl určitě velmi pozitivně ohodnocen. Senátní slyšení přispěje k tomu, aby se míra porozumění, které se podařilo dosáhnout, aby se mohla veřejně demonstrovat.

Zároveň toto slyšení přispěje k tomu, aby se jasně ukázalo, na jaké požadavky česká strana ani Evropa nemůže nikdy přistoupit. Dá se stěží očekávat, že by takovéto průlomové gesto u české strany nepřineslo adekvátní reakci od evropsky orientovaných partnerů na straně Německa.

Jsme přesvědčeni, že výběr referentů a pozvaných hostů je dostatečným důkazem toho, že slyšení chce vyústit v to, co jsem naznačil. Myslím, že to máme být my, kteří na nejvyšší možné úrovni otevřeme tuto diskuzi a že máme tuto diskuzi vést ne z oněch defenzivních, obranářských pozic, ustrašených a bojících se pohledět do vlastní minulosti, ale z pozic skutečně sebevědomých. Česká společnost nemůže ve sjednocené Evropě uspět, bude-li strašit starými nacionalistickými strašidly. A kdo jiný by měl jít příkladem, než politická elita soustředěná v Senátu?

Naši nejvyšší představitelé nás ujišťují o tom, že prožíváme dobu nejlepších mezinárodních vztahů s našimi západními sousedy. Osobně se domnívám, že veřejné slyšení v Senátu na toto téma zcela jistě tyto vztahy jen upevní.

Žádám vás proto, abyste schválili návrh našeho výboru i doporučení výboru zahraničního na svolání 7. veřejného slyšení Senátu na téma Vývoj česko-německých vztahů po roce 1989. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji vám, pane navrhovateli. Posaďte se prosím ke stolku zpravodajů a otevírám k tomuto bodu obecnou rozpravu. Pan senátor Edvard Outrata jako první. Prosím, pane senátore. Připraví se pan senátor Vladimír Schovánek.

Senátor Edvard Outrata: Pane předsedající, kolegové. Já v podstatě souhlasím s tím, že by bylo dobré udělat takovéto veřejné slyšení v Senátu. Myslím si, že je to docela dobrý nápad, také se mi docela líbí způsob, jakým je to sestaveno. Myslím si však, že dnes je trošku rozjitřená doba a že by bylo docela šikovné to odložit o nějaký čas, např. po našem vstupu do EU.

Podávám proto návrh na odročení projednávání tohoto bodu k 1. červnu 2004. To samozřejmě potom také zahrne změnu data. To si uvědomuji a omlouvám se, jestli tímto kazím přípravu, ale myslím si, že v jiné době než této, takové projednání bude plodnější. Bojím se přesně rozjitření těch aspektů, o nichž ostatně také kolega Bárta před chvilkou mluvil. Možná, že by stálo za to promyslet šířeji také ty aspekty, které ostatně tady jsou zmíněny, totiž mít veřejné slyšení nejen specificky o česko-německých vztazích, nýbrž také nějakou aktivitu, co se týče vztahů jiných národností sousedících s námi. Vidím, že návrhu zejména ve vystoupení Václava Žáka už takový nápad je. To by stálo za to to rozvinout dál.

Ale můj hlavní bod je - nedělejme to teď, udělejme to za půl roku, resp. vraťme se k tomu za půl roku, abychom si ověřili, jestli doba je vhodná. Měli bychom přispět a ne proti své vůli případně do něčeho šlápnout. Můj návrh je odročit k 1. červnu 2004. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji vám, pane kolego. Pan senátor Vladimír Schovánek.

Senátor Vladimír Schovánek: Vážený pane předsedající, pane předsedo, kolegyně, kolegové. Díky vystupování některých představitelů Senátu v minulém období se Senát dostal do jakéhosi podivuhodného světla u části veřejnosti, jako bychom snad byli nějakým orgánem prosudetským nebo chcete-li proněmeckým. Já se samozřejmě nemohu s tímto názorem ztotožnit a věřím, že většina z vás také ne. Nedomnívám se, že tímto veřejným slyšením tomuto názoru půjdeme proti němu, ale spíše se domnívám, že bychom mohli názor této části veřejnosti spíše posílit. A vzhledem k tomu, že ani nevidím, čeho by česká strana mohla docílit v těchto diskuzích, tak dávám návrh na zamítnutí tohoto veřejného slyšení.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji vám za vaše vystoupení. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Pokud ne, tak obecnou rozpravu končím a poprosím pana navrhovatele, aby se k rozpravě vyjádřil a pak budeme hlasovat o jednotlivých návrzích.

Senátor Zdeněk Bárta: V rozpravě vystoupili kolegové Outrata a Schovánek. Kolega Outrata navrhuje, abychom se vrátili k tomuto tématu za půl roku. Dovolím si k tomu komentář.

Já se obávám, že my oddalujeme některé věci příliš dlouho. Je sice pravda, že my jsme začali s tou diskuzí před 13 lety nebo teprve před 13 lety se začalo smět vůbec o tomto problému otevřeněji mluvit a to je v historických souvislostech poměrně krátká doba, třináct let.

Nicméně mnoho lidí proevropsky smýšlejících v Evropě by od nás už očekávalo poněkud validnější postoj, zejména na politické scéně. Je možno vrátit se k tomu za půl roku. Obávám se, že pak bude zase nějaký jiný problém, pro který o tom nemůžeme mluvit.

S kolegou Schovánkem, který dává návrh na zamítnutí, si dovolím nesouhlasit. Nedomnívám se, na rozdíl od něj, že by Senát měl jednat podle toho, jak veřejnost Senát vnímá nebo nevnímá. Myslím si, že to má být právě Senát, který si určuje sám sobě vlastní témata a nechová se tak, jaká je objednávka společnosti.

Máme tady tři návrhy - návrh výboru, potom návrh kolegy Outraty a návrh kolegy Schovánka.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji vám. Nejprve budeme hlasovat o tom, zda-li schválíme návrh na veřejné slyšení, pak o tom, zda zamítneme návrh na veřejné slyšení a pak návrh na odročení. Já vás ještě svolám, kolegyně a kolegové. (Znělka.)

Teď mě upozorňují z organizačního odboru, že bychom měli využít jiného paragrafu pro pořadí hlasování - § 73, kde jako první se hlasuje o návrhu na odročení, pak o návrhu na zamítnutí a pak o návrhu na schválení. Takže já se spíše zeptám vás, jestli máte někdo proti tomu druhému návrhu na pořadí hlasování nějaké námitky. Pokud nikoliv, tak budeme tedy hlasovat nejprve o odročení. (Neformální porada předsedajícího se senátory a organizačním odborem.)

Dohodli jsme se, že budeme hlasovat skutečně podle § 73 a nejprve je tedy návrh na odročení. Znělkou jsem svolal senátorky a senátory a budeme tedy o návrhu na odročení 7. veřejného slyšení hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 88 skončilo, z registrovaných 58 senátorek a senátorů pro 19, proti 3. Tento návrh byl zamítnut.

A nyní budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 89 skončilo, z registrovaných 58 senátorek a senátorů pro 20, proti 17. Tento návrh byl rovněž zamítnut.

A budeme tedy hlasovat o tom, zda-li souhlasíme s tím, aby se 7. veřejné slyšení Senátu konalo. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování č. 90 skončilo, z registrovaných 58 senátorek a senátorů bylo pro 20, proti 7. I tento návrh byl zamítnut a projednávání tohoto bodu v této chvílí končí. Děkuji vám