Zeman nabízí Rusku a Ukrajině zprostředkovatelské služby

Ve čtvrtek a v pátek proběhl v Praze summit „Východního partnerství“. Byl uspořádán k 5. výročí vzniku organizace, která má posilovat vztahy mezi Evropskou unií a šesti bývalými svazovými republikami SSSR z východní Evropy a Kavkazu. Hlavním tématem byla, jak jinak, krize na Ukrajině. Na závěrečné tiskové konferenci prezident Miloš Zeman oznámil, že Česká republika nabízí zprostředkování mezi Kyjevem a Ruskem, samozřejmě pokud s tím budou obě strany souhlasit. Má jít podle učené formulace (nezapomínejme, že prezident Zeman je vědec), o „tzv. dobré služby, neboli zprostředkovatelské služby v zájmu deeskalace tohoto konfliktu“. Uvedl také, že ostatní zúčastněné země tento návrh podpořily a že schválily dvě „doporučení“, jedno pro Rusko, a druhé pro Ukrajinu. Rusku doporučují, aby jako mírové gesto stáhlo své vojáky z ukrajinských hranic, Ukrajině, aby v souladu se závěry ženevské konference uskutečnila decentralizaci své země.

Je třeba poznamenat, že setkání se nezúčastnil nikdo z čelných představitelů EU a že komentář českého ministerstva zahraničí je poněkud zdrženlivý: „Ministerstvo sledovalo průběh jednání a budeme s jeho závěry pracovat“. Zdá se, že jde o osobní iniciativu prezidenta, k níž mu nejasná Ústava a hlavně ústavní zvyklostí, které touto cestou vyplňuje a zároveň spoluutváří, poskytují prostor. Je to praxe poněkud nezvyklá.

Současná situace je taková, že za prvé Rusko nepovažuje ukrajinskou vládu ani prezidenta za legitimní představitele země. Za druhé, Rusko fakticky anektovalo část Ukrajiny (Krym), a mírně řečeno podporuje neklid na východě Ukrajiny. A konečně Rusko přesunulo na hranice Ukrajiny silné a po zuby ozbrojené vojenské jednotky. Pokud Ukrajinu napadnou, nebude mít nejspíš Západ (USA a EU) možnost poskytnout jí účinnou vojenskou pomoc, ani kdyby chtěl.

Západ má však jinou představu, mírotvornou: dohodu na půdorysu Západ – Rusko tom, jak má být Ukrajina do budoucna uspořádána. Byla už rozehrána v Ženevě s tím, že není jasno, zda se Ukrajina jednání o vlastním uspořádání aspoň účastní jako jedna z jednajících stran (Rusové jsou přesvědčeni, že ne). Západ tím fakticky přistoupil na ruskou představu, že je třeba udělat na Ukrajině pořádek, že Ukrajina sama na to nestačí a že Rusko má legitimaci k tomu, aby se na tom dělání pořádku podílelo.

Zatímco pravda je, že Ukrajina se stala obětí ruské agrese a že je jí třeba pomoci.

Do tohoto v podstatě mnichovanského konceptu zapadá iniciativa prezidenta Zemana s tím, že v rámci, vymezeném Západem, uplatňuje maximum z ruských představ. Česká republika, v níž vládnou dosti neuspořádané „nové pořádky“ (Miloš Zeman je jejich podstatnou částí), bude hrát roli Josefa Švejka, usmiřujícího svou morální autoritou ukrajinského kanárka s ruskou kočkou. Prezident Zeman si dělá svou vlastní politiku, nemá jasnou podporu z Bruselu, vláda a ministerstvo zahraničí se za ním mohou seřadit, budou-li chtít. A veřejnost tahle krajně důležitá věc netrápí: lidé mají jiné starosti.

E15, 28. dubna 2014